20 i souvislost mezi intenzitou aktivit profesní spolupráce a spokojeností učitelů s pracovním prostředím27 (s vyšší intenzitou profesní spolupráce souvisí větší spokojenost s pracovním prostředím). V šetření TALIS 2013 nebyl sledován směr vztahu, a proto nevíme, zda je např. profesní spolupráce podporována spoluodpovědností aktérů školy za její fungování, nebo zda samotná profesní spolupráce učitelů obvykle vede i k podílení se na celkovém chodu školy. Obojí je však považováno za pozitivní jev a obojí, jak se ukázalo, významně pozitivně souvisí se spokojeností učitelů s pracovním prostředím. Naopak se neprokázala souvislost mezi frekvencí profesní spolupráce učitelů a školním klimatem vzájemného respektu, jak jej hodnotili ředitelé28, ani atmosférou ve třídě29. Přitom, jak bylo řečeno v úvodu této kapitoly, profesní spolupráce učitelů i vnímaná atmosféra ve třídě (spolupracující chování žáků) pozitivně souvisí (mj.) s jejich větší subjektivně pociťovanou zdatností v řízení třídy žáků. Bylo by tedy možné předpokládat také souvislost mezi profesní spoluprací učitelů a spolupracující atmosférou ve třídě. 2.2.2 Poskytování zpětné vazby mezi učiteli a její vnímání Rozlišení mezi zpětnou vazbou poskytovanou od odlišných aktérů; poskytování zpětné vazby (i) od kolegů podle různých charakteristik Výše bylo uvedeno, že ve školách, kde jsou učitelé zapojeni do profesní spolupráce, se mohou také učitelé častěji spolupodílet na rozhodování o záležitostech školy a jsou spokojenější s pracovním prostředím. V takovém prostředí je možné rovněž předpokládat, že si učitelé budou ve vyšší míře vzájemně poskytovat zpětnou vazbu ke své práci. Zpětná vazba od učitelů přitom může mít méně formální povahu a může být i bezprostřednější a cílenější než formální hodnocení od vedení školy, které u nás navíc mívá ve větší míře, než je tomu v mezinárodním průměru, dopad na plat či vyplácení odměn nebo jiné materiální dopady, příp. danému učiteli nemusí být prodloužena smlouva (viz Národní zprávu, graf č. 21). Kromě toho může být hodnocení ze strany vedení školy v některých případech vykonáváno víceméně pouze s cílem splnit administrativní požadavky (u nás tento názor zastává 35 % učitelů).30 V dotazníku učitelé uváděli, od jakých aktérů získávají ve své škole zpětnou vazbu (viz Národní zprávu, s. 34). Ukázalo se, že v České republice, ale i v Polsku a na Slovensku (tedy v zemích, které jsou nám z účastníků šetření TALIS 2013 kulturně nejbližší) dostává zpětnou vazbu od ostatních učitelů zhruba polovina vyučujících (v ČR 52 %). Mezinárodní průměr činí 42 %. Kromě toho bylo v dotazníku rozlišováno mezi šesti různými způsoby či situacemi, na jejichž základě byla učiteli poskytnuta od jednotlivých aktérů zpětná vazba. Už jen v datech za ČR jsme u každého respondenta zjistili, zda v daném typu situací dostal zpětnou vazbu (i) od někoho z kolegů učitelů, nebo jen od členů vedení školy. Nebrali jsme v úvahu zpětnou vazbu poskytovanou osobami a orgány mimo školu (ta již nesouvisí s tématem spolupráce a komunikace 27 Vyjádřené indexem, který byl sestrojen z položek uvedených v Národní zprávě, grafu č. 42. 28 Tento index vychází z odpovědí ředitelů škol a vyjadřuje míru jejich souhlasu s výroky, že zaměstnanci školy otevřeně diskutují o obtížích, že jsou názory spolupracovníků vzájemně respektovány, že je ve škole zvykem sdílet úspěch a že vztahy mezi učiteli a žáky jsou dobré (viz Národní zprávu, vybrané položky grafů č. 33–34). 29 Tento index byl sestrojen z baterie výroků uvedených v Národní zprávě, grafu č. 37. 30 V Národní zprávě (s. 64) je uvedeno, že v ČR byla zaznamenána silná pozitivní souvislost mezi spokojeností učitelů v zaměstnání a názorem, že zpětná vazba má vliv na to, jak učitelé vyučují, a není prováděna pouze za účelem splnit administrativní požadavky.