14 Srovnáme-li však celkovou míru subjektivně vnímané zdatnosti učitelů v ČR se subjektivně vnímanou zdatností učitelů na Slovensku a v Polsku, tedy zeměmi, které jsou nám ze zemí v šetření TALIS 2013 kulturně bližší, vidíme zde poměrně značné rozdíly (viz graf č. 1.6). Situace v České republice je odlišná od situace v Japonsku (tedy země, v níž jako v jediné učitelé uvedli nižší subjektivně vnímanou zdatnost než u nás, ovšem v souladu s tím jich byl se svým výkonem spokojen nejmenší podíl), ale i od situace na Slovensku či v Polsku, kde se učitelé podle své výpovědi cítí zdatnější. Graf č. 1.6 Průměrné hodnoty indexů celkové subjektivně vnímané zdatnosti a spokojenosti učitelů v zaměstnání za jednotlivé země v šetření TALIS 2013 a v mezinárodním průměru Prestiž učitelského povolání ve společnosti Jak bylo uvedeno v Národní zprávě, „většina učitelů v zemích zapojených do šetření TALIS 2013 si nemyslí, že by si společnost povolání učitele vážila (v průměru 69 %), přičemž v ČR jsou učitelé v tomto ohledu ještě skeptičtější (88 %)” (s. 62). Podíváme-li se však na pravidelné průzkumy prestiže různých povolání, které provádí Centrum výzkumu veřejného mínění pod Sociologickým ústavem AV ČR, zjistíme, že povolání učitele na základní škole si v roce 2013 získalo 5. místo ze všech 26 sledovaných povolání a mezi pět nejprestižnějších se řadí minimálně již od roku 2014.13 Pocit většiny učitelů v ČR, že společnost si jejich povolání neváží, tak může vycházet z bezprostředního styku se žáky a rodiči a z řešení sporů, kterému se v praxi zpravidla 13 V roce 2013 obsadili 1. místo lékaři, 2. místo vědci, 3. místo zdravotní sestry, 4. místo učitelé VŠ, 5. místo učitelé ZŠ, 6. místo soudci, 7. místo soukromí zemědělci,… Více viz: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_ form2content/documents/c1/a7054/f3/eu130903.pdf Subjektivně vnímaná zdatnost učitelů Francie