8 z těchto indexů byl spočten tak, aby hodnota 2,5 na čtyřstupňové škále odpovědí souhlasila s hodnotou indexu 10, který má směrodatnou odchylku 2. Vyšší hodnota indexu značí vyšší subjektivně vnímanou zdatnost, resp. spokojenost. Kromě proměnných, které se týkají subjektivně vnímané zdatnosti učitelů a jejich spokojenosti v zaměstnání, zde bude využito sedmi vysvětlujících proměnných. První z nich je délka praxe (může zastupovat i věk) v dělení na učitele s praxí maximálně 4 roky, dále s praxí 5–9 let, 10–19 let, 20 a více let. Druhá proměnná zahrnuje předměty vyučované učitelem ve škole v dělení na oblast čtení, psaní a literatury (dále jen „český jazyk“); matematiku; cizí jazyky; přírodovědné předměty; společenskovědní předměty (tyto skupiny zahrnují celkem 89 % populace učitelů v ČR).5 Třetí a čtvrtý údaj představuje rozlišení, zda do učitelova formálního vzdělávání byl zahrnut obsah předmětů, které vyučuje, a příslušná předmětová didaktika (v rozlišení, zda se to týkalo všech předmětů, jež učí, pouze některých, nebo žádného z nich). Pátým údajem je typ školy, ve které učitelé působí, v dělení na základní školy a gymnázia. Dále je zde využito vybraných sociodemografických charakteristik, tedy pohlaví učitelů a velikosti obce, v níž se škola nachází (v dělení na sídla s maximálně 5 tisíci obyvateli, 5–10 tisíci obyvateli, 10–20 tisíci obyvateli, s 20–50 tisíci obyvateli a s více než 50 tisíci obyvateli). 1.2.1 Subjektivně vnímaná vlastní zdatnost učitelů – základní výsledky a výsledky v dělení na charakteristiky škol a učitelů V Národní zprávě je možné se dočíst, že učitelé v ČR vnímají svou zdatnost v oblasti řízení třídy žáků relativně pozitivně. U všech čtyř výroků (viz Národní zprávu, graf č. 39) uvedlo více než 70 % učitelů, že do značné či velké míry uvedené zvládá. Co se týká subjektivně vnímané vlastní zdatnosti učitelů v oblasti výukových postupů, je zřetelný rozdíl mezi subjektivně vnímanou zdatností ve využívání alternativních metod výuky a ve využívání ostatních sledovaných výukových postupů. Zatímco u ostatních sledovaných výukových postupů v souladu s hodnocením vlastní zdatnosti v oblasti řízení třídy žáků uvedlo více než 70 % učitelů, že je do značné či velké míry zvládá, u alternativních metod výuky již převažuje odpověď, že je učitelé zvládají jen do určitě míry (viz Národní zprávu, graf č. 40). Závěrem, u všech čtyř položek věnovaných subjektivně vnímané zdatnosti učitelů v motivování a aktivním zapojování žáků do výuky převažuje odpověď, že uvedené učitelé zvládají jen do určité míry (viz Národní zprávu, graf č. 41). Na úrovni mezinárodního konsorcia byly z baterie výroků v této otázce sestaveny čtyři indexy – jeden celkově za všechny položky a dále jeden za každou dílčí oblast. Graf č. 1.1 ukazuje průměrnou hodnotu těchto indexů. Připomeňme, že vyšší hodnota značí vyšší subjektivně vnímanou zdatnost učitelů. Lze si všimnout, že ve všech třech dílčích oblastech (tj. v řízení třídy žáků, výukových postupech a motivování žáků) hodnotili učitelé v ČR svou zdatnost jako nižší, než jak vyšla v mezinárodním průměru. Zároveň v oblastech, kde v rámci ČR učitelé uvedli oproti jiným oblastem výrazně horší hodnocení své zdatnosti, se Česká republika také nejvíce odlišuje od mezinárodního průměru (tj. učitelé v ČR hodnotí svou zdatnost v oblasti motivování žáků a svou zdatnost ve využívání alternativních metod výuky jako nižší). 5 Podrobný popis předmětových oblastí – viz dotazník pro učitele, s. 6 (ve složce „TALIS2013_ učitelé“).