56 Z analýzy dále vyplynulo, že v průběhu sběru dat zaznamenali školní koordinátoři, kteří působí ve vedení školy, méně dotazů, problémů a negativních reakcí. Tyto odpovědi je však třeba vnímat jako subjektivní a obecně považujeme za vhodné, že si každá škola mohla sama vybrat, koho si zvolí za školního koordinátora – dle časových dispozic, ale zejména dle důvěry, kterou v tuto osobu potenciální respondenti mají. Zde lze dodat, že jeden školní koordinátor navrhl, aby byl mezi respondenty automaticky zařazen i školní koordinátor, který by tak byl lépe informován o práci, kterou po respondentech žádá. Přestože lze školám doporučit, aby školní koordinátor pokud možno spadal do cílové populace, jeho výběr pro účast v šetření není možné předem zaručit a za důležitější kritérium pro výběr školního koordinátora považujeme onu důvěru učitelů, které se těší. Není dále překvapující, že sběr dat byl náročnější pro školy s velkým množstvím učitelů vybraných pro účast v šetření, na kterých byl také zaznamenán nejvyšší podíl negativních reakcí. Školní koordinátoři na těchto školách museli tedy odvést více práce, přestože odměna pro školní koordinátory byla pro všechny stejná. 3.4 Motivace respondentů Podle výpovědi školních koordinátorů některé respondenty potěšil zájem o názory učitelů a jejich podmínky, nicméně byla také zaznamenána nedůvěra v to, že podobné šetření může být užitečné a přinést něco pozitivního. Důležité proto bude nejen kvalitně připravit výzkumnou zprávu z tohoto šetření, ale také ji využít pro zlepšení podmínek učitelů a škol a dále informovat učitele a ředitele v médiích o tom, jaké nejzajímavější poznatky TALIS 2013 přinesl a jak se jich využije, příp. využilo. K účasti některé respondenty motivovala i skutečnost, že se jedná o mezinárodní šetření, které umožní srovnání situace učitelů a škol v ČR s jinými zeměmi. Tento poznatek vyplynul již z předběžného šetření, a proto byla tato skutečnost v článcích a jiných propagačních materiálech zdůrazňována. Doporučujeme tak činit i v dalších vlnách tohoto šetření. Kromě toho někteří školní koordinátoři uvedli, že dotazníky TALIS byly zajímavé a vedly respondenty k zamyšlení nad pedagogickou prací, k reflexi své práce, nebo i k diskuzi, jakým způsobem jejich škola pracuje a staví se k různým otázkám. I tímto lze tedy respondenty k účasti v šetření TALIS motivovat. Někteří školní koordinátoři dále zmiňovali, že se jich respondenti ptali po odměně za vyplnění dotazníku. Zde je třeba poznamenat, že doba mezi sepsáním Seznamu učitelů školy, výběrem učitelů pro účast v šetření a sběrem dat by měla být co nejkratší, aby informace na Seznamu učitelů školy byly aktuální. Bylo by tedy značně problematické v této krátké a pro národní centrum zaneprázdněné době se všemi respondenty uzavírat dohody o provedení práce – nehledě na to, že by tito respondenti museli na smlouvu uvést osobní údaje, odhalit tím svou identitu a to by v nich mohlo vyvolat obavy z narušení anonymity šetření. Alternativou by bylo poslat do