20 Dílčí modul 1 – Rozvoj sebe sama a druhých 2 – Mentorské dovednosti vedoucích pracovníků 3 – Vedení a řízení změny Počet odpovědí 247 235 218 Uvedené bezprostřední názory byly tedy okamžitou reakcí. Tato je důležitá, ale sama o sobě by vytvářela pouze jednostranný pohled. Na jedné straně z odpovědí vyplývala spontaneita, nadšení a spokojenost, na druhé straně bylo třeba se ptát lidí schopných odstupu, nadhledu a celkového hodnocení. Z tohoto důvodu byl sestaven elektronický dotazník pro všechny účastníky vzdělávacího programu, kde se mohli jednak znovu s časovým odstupem vyjádřit k jednotlivým modulům, stejně tak k dalším aktivitám, jako byla setkávání ve školách, sestavení miniprojektu nebo realizace závěrečných minikonferencí, na nichž dostal každý z účastníků prostor na prezentaci svého pohledu na dílčí změny v oblasti pedagogického řízení vlastní školy.Rámcové výsledky Respondenti (N = 218) odpovídali anonymně, je však možno rozdělit jejich odpovědi podle krajů. Vzorek byl tvořen 184 ředitelkami či řediteli, 30 zástupci a 4 osobami pověřenými řízením školy. Skupina byla rozmanitá v oblasti délky dosavadní praxe pedagogické i řídicí, převažovaly ale osoby s pedagogickou praxí nad 20 let (67 %) či řídicí praxí nad 10 let (41 %). Je vidět, že i tyto osoby dlouhodobě působící ve školách cítí silnou potřebu vzdělávání. Další úvodní otázky směřovaly k jejich pedagogickému vzdělání a předchozí systematické přípravě na funkci ředitele školy. To byl základní popis skupiny.Zajímavé bylo zjišťovat, jestli před zahájením studia programu Vzdělávací lídr absolvovali respondenti některý z programů na téma řízení sebe a druhých, mentoringu nebo vedení a řízení změny, tedy kurzy obsahově srovnatelné s jednotlivými moduly programu. 54 % odpovědí bylo negativních, což je svým způsobem znepokojivé vzhledem k dříve uvedené skutečnosti, že šlo většinou o zkušené pedagogy a ředitele. Je patrné, že právě tyto oblasti jsou nejen klíčové z hlediska výsledků TALIS, ale také z hlediska nízké míry připravenosti. Obdobný stav lze očekávat v širším ředitelském terénu.Následující otázky již směřovaly k hodnocení vlastního programu. 98 % respondentů hodnotilo obsah vzdělávacího programu jako přínosný (65 % souhlasím, 33 % spíše souhlasím), téměř totožný výsledek přinesla odpověď na otázku, zdali struktura vzdělávacího programu přispěla k úspěšné realizaci programu a většímu přínosu pro účastníky – 97 % kladných odpovědí (71 % souhlasím, 26 % spíše souhlasím). Zcela stejným výsledkem byli hodnoceni lektoři a odborní mentoři.