8 Vzhledem k vysoké míře autonomie českých škol má jejich ředitel ve srovnání s řediteli škol v zemích OECD vysokou míru odpovědnosti jak za pedagogický proces a kvalitu výsledků vzdělávání, tak za celý provoz a ekonomiku školy a odpovídající personální zajištění. V posledních letech se ukazuje, že právě pedagogické řízení bylo mnoha řediteli i zřizovateli akcentováno méně než třeba ekonomické výsledky nebo počty stížností a porušení právních předpisů. Přitom je nesporné (a vyplývá to také z mezinárodních doporučení), že ředitel školy musí být v první řadě lídrem pedagogického procesu, musí řídit kvalitu vzdělávání a být přímo odpovědný za rozvoj každého žáka. Na tuto práci musí být kvalitně připravován nejen před nástupem do funkce, ale musí mít možnost se rozvíjet po celou dobu výkonu funkce a musí dostávat kontinuální systematickou podporu. Rovněž je zřejmé, že oblast pedagogického leadershipu musí být nedílnou součástí vzdělávání a rozvoje vedoucích pedagogických pracovníků v rámci kariérního systému učitelů.Program Vzdělávací lídr se snaží mezeru v přípravě vedoucích pracovníků škol na jejich odpovědnost za pedagogické řízení alespoň částečně zaplnit.Smyslem této publikace je podělit se o zkušenosti z přípravy, realizace i vyhodnocení pilotního ověření tohoto vzdělávacího programu a také poskytnout potenciálním vzdělavatelům dílčí podněty pro úspěšnou implementaci programu Vzdělávací lídr do systému DVPP.Závěrem je třeba zmínit také realizaci šetření pedagogického řízení a vedení v práci ředitelů základních škol v ČR, které pro Českou školní inspekci provádí Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a které bude důležitou součástí celkové interpretace problematiky řízení pedagogického procesu a jeho role v práci ředitelů škol.