20 Odpovědi ukazují, že ředitelé nepřistupují k nabízeným činnostem se stejnou intenzitou. K frekventované aktivitě patří modifikace školního vzdělávacího programu. Vyplývá to z velké shody respondentů, kdy asi 80 % volí možnost „často“ nebo „velmi často“. Organizací rozvrhu se alespoň „často“ zabývá přibližně 75 % ředitelů. K frekventované činnosti náleží evaluace vzdělávacího programu. Největší variabilitu odpovědí vidíme u tvorby individuálních studijních plánů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Zdá se, že tento úkol je řediteli nejvíce delegován na kolegy ve škole. Relativně významná část ředitelů (20 %) uvá-dí, že se této problematice věnuje jen „zřídka“.Stejně jako v předešlých částech jsme hledali možné systémové souvislosti.15 V prvé řadě šlo o možný vliv genderu. Ze srovnání průměrných hodnot obou skupin vyplývá, že s kurikulem ředitelé a ředitelky zá-kladních škol pracují rozdílně, intenzita je vyšší u žen. Síla vlivu není přitom zanedbatelná, gender vysvět-luje přibližně 12 % variability výsledků škály práce s kurikulem. Podobně silnou souvislost nám ukazuje srovnání ředitelů řídících plně organizované školy s řediteli z neúplných škol. Častěji se těmito činnostmi zabývají ředitelé ze škol neúplných. Faktor úplnosti školy se podílí na vysvětlení rozptylu 10 %. Opět se zdá, že ve větších školách ředitelé tuto oblast částečně více delegují na své spolupracovníky. V neúplných školách ředitelé tuto možnost nemají, a proto se činnostmi zabývají častěji. Dále jsme proto ověřovali, jestli velikost škol stejně působí u úplných škol. Předpokladem je, že na větší škole ředitel pracuje s kurikulem méně často. Tento trend je sice statisticky potvrzen, nejde však o podstatnou souvislost (r = - 0,16, p<0,05). Posledním uvažovaným prediktorem byla délka praxe. Výsledkem je zjištění, že délka ředitelské praxe ni-jak systematicky nepůsobí, tj. z analýzy rozptylu nevyplývají žádné rozdíly mezi skupinami ředitelů (do 5 let; do 10 let; nad 10 let).Tabulka č. 7: Rozvoj kurikula. N Kurikulum (průměr) Směrodatná odchylka všechny skupiny 915 2,87 0,61 muž 345 2,60 0,57 žena 558 3,04 0,57 plně organizovaná škola 571 2,72 0,59 neúplná škola 344 3,12 0,56 praxe do 5 let 263 2,82 0,61 praxe do 10 let 200 2,93 0,60 praxe nad 10 let 451 2,87 0,60 Pohled na souhrnné výsledky ukazuje, že jde o sadu aktivit, kterým je věnována přece jenom trochu menší pozornost. Průměrný výsledek napříč vzorkem nedosahuje hodnoty 3 (varianta „často“). Podobně jako u aktivit zaměřených na žáky jsou zde při vysvětlování rozdílů důležité demografické a další „tvrdé“ uka-zatele. Zaznamenáváme tak výrazně vyšší intenzitu práce s kurikulem u žen ředitelek (12 % variability). Ředitelé v neúplných školách se podobně dominantně odlišují od ředitelů z plně organizovaných škol (10 %). Délka ředitelské praxe působí ve všech oblastech podobně. I v této oblasti tak služebně nejmladší ředitelé pracují s kurikulem méně často než ředitelé s delší praxí. 14 Hallinger, P. (2009). Leadership for 21st Century Schools: From Instructional Leadership to Leadership for Learning. Hong Kong: The Hong Kong Institute of Education.15 Pro srovnání jsme využili souhrnnou škálu (průměr ze všech aktivit). Jednodimenzionalita položek škály byla potvrzena analýzou faktorové struktury dotazníků. Cronbachovo alpha výsledné škály práce s kurikulem = 0,7.