11 5 Jednodimenzionální charakter položek souhrnné škály vize vzešel z faktorové struktury všech položek dotazníků. Cronbachovo alpha výsledné škály = 0,8. 6 Ve vzorku byli ředitelé z plně organizovaných škol a ředitelé škol neúplných, tj. škol, které mají jen první nebo druhý stupeň.Z odpovědí je patrné, že velký podíl ředitelů vyjadřuje přesvědčení, že se činnostem spojeným s vizí věnuje pravidelně. Podíl odpovědí „často“ nebo „velmi často“ se pohyboval v rozmezí od 73 % do 85 %. Největší intenzita je připisována aktivitě zaměřené na zvyšování porozumění vizi mezi učiteli. Naopak nejméně často ředitelé pracují s vizí školy při hodnocení práce učitelů. I přes tento značný příklon k variantám „často“ lze sledovat určité tendence vysvětlující rozdíly mezi sku-pinami ředitelů. Pro jejich vysvětlení využijeme souhrnný index vize. Jde o vnitřně stabilní ukazatel, tj. ředitelé vnímají předkládané aktivity jako související činnosti a na jednotlivé výroky odpovídají v zásadě konzistentně.5 Analyzovali jsme, zda a jak se odlišují v přístupu k vizi ředitelé na základě genderu, délky praxe, velikosti školy podle počtu žáků a také z hlediska organizační úplnosti školy.6 Výsledky jednotli-vých skupin shrnuje tabulka 2. Pokud jde o gender, z odpovědí vyplývá, že ženy ředitelky základních škol hodnotí svůj přístup k práci s vizí jako intenzivnější. Rozdíl je sice statisticky signifikantní, tzn. lze ho s 95% pravděpodobností očekávat v celé populaci ředitelů základních škol, z hlediska věcné významnosti se ale nejedná o zásadní vliv, pohlaví ředitelů vysvětluje jen cca 2 % variability míry intenzity v sebehod-nocení práce s vizí. Dále jsme srovnávali ředitele základních škol podle délky ředitelské praxe. Vytvořili jsme tři skupiny: do pěti let, do deseti let a nad deset let. Výsledkem je zjištění, že délka ředitelské praxe nijak systematicky nepůsobí, tj. z analýzy rozptylu nevyplývají žádné rozdíly mezi skupinami. Podobně jsme srovnávali ředitele z plně organizovaných základních škol a ředitele z tzv. neúplných škol. Úplnost školy se ukázala jako statisticky signifikantní faktor. Ředitelé z neúplných škol hodnotili svoje pojetí práce s vizí jako intenzivnější. Význam je ale opět spíše slabý, úplnost školy se na vysvětlené variabilitě podílí jen 1 %. Posledním prediktorem byla velikost školy podle žáků. Ani velikost se neukázala jako významná determinanta. Se vzrůstající velikostí školy se objevil velmi mírný pokles v intenzitě (r = -0,1; p<0,05), což je v podstatě zanedbatelný vliv. TABULKA Č. 2: PRÁCE S VIZÍ VE ŠKOLE. N Vize (průměr) Směrodatná odchylka všechny skupiny 909 3,11 0,48 muž 340 3,03 0,49 žena 557 3,16 0,47 plně organizovaná škola 569 3,08 0,46 neúplná škola 340 3,19 0,50 praxe do 5 let 259 3,07 0,45 praxe do 10 let 200 3,14 0,48 praxe nad 10 let 449 3,13 0,49 Celkově můžeme konstatovat, že ředitelé základních škol hodnotí svoji práci s vizí jako intenzivní. V hod-nocení celé oblasti panuje velká shoda, ředitelé se od sebe příliš neliší (směrodatná odchylka = 0,48). Roz-dílnost v odpovědích lze připsat především individuálním odlišnostem ředitelů. „Tvrdé ukazatele“ jako