9 3 Společný charakter výroků každé oblasti (tzv. jednodimenzionalita škály) byl ověřen explorativní faktorovou analýzou a analýzou spolehlivosti položek. Pro každou dimenzi (sadu aktivit dané oblasti) byly v dotazníku formulovány výroky symbolizující cha-rakter práce v dané oblasti. Dimenze byly vzhledem k rozdílnému obsahu syceny různým počtem výroků. U každého výroku ředitelé posuzovali, jak pravidelně se danou aktivitou zabývají – na stupnici od „zřídka“ (1) do „velmi často“ (4). Z výroků jsme pro každou dimenzi mohli vytvořit souhrnnou škálu (index), kte-rá měla podobu aritmetického průměru.3 Výsledná škála tedy popisuje, jak ředitelé subjektivně hodnotí intenzitu své práce v té které dimenzi. Škála má proto stejnou stupnici jako jednotlivé výroky, neboli čím vyšší hodnota, tím častěji se ředitel dané sadě aktivit věnuje.Uvedený výčet dimenzí pedagogického vedení dává strukturu výkladu této části zprávy. Umožňuje blíže rozčlenit a popsat konkrétní aktivity naplňující komplexní realitu pedagogického vedení škol. Nejprve po-píšeme práci ředitelů škol v celé oblasti z hlediska toho, které sady aktivit vykonávají podle svého hodno-cení nejčastěji. V dalším kroku se podíváme na jednotlivé dimenze podrobněji. Následně ukážeme, zda se v přístupu k práci s oblastmi pedagogického vedení školy odlišují různé skupiny ředitelů. V poslední části představíme výsledky percipované úspěšnosti ředitelů škol v oblasti pedagogického vedení. 1.1 Intenzita práce v oblastech pedagogického vedení Pomocí výše popsaných souhrnných škál (indexů) jednotlivých dimenzí pedagogického vedení můžeme interpretovat práci ředitelů škol souhrnně. Kromě jiného tak máme informaci o časové náplni práce ředite-lů. Střed škály má hodnotu 2,5 (stupnice 1 až 4). Pokud je výsledná hodnota škály vyšší, znamená to, že se danou oblastí ředitel podle svého hodnocení zabývá relativně často. V tabulce 1 jsou shrnuty deskriptivní výsledky hodnocení všech oblastí napříč vzorkem. Oblasti jsou v tabulce seřazeny podle míry intenzity od nejfrekventovanější dimenze k nejméně časté práci. Z výsledků sebehodnocení vyplývá, že ředitelé škol považují všechny předkládané oblasti pedagogického vedení – snad s výjimkou poslední oblasti, podpory profesního rozvoje – za významné. Všechny ostatní sady činností se totiž nacházejí v „intenzivní“ polovině použité stupnice. Rozdíly ve vnímané intenzitě pří-stupu k jednotlivým oblastem tak spočívají vlastně v tom, zda se jimi zabývají často, nebo snad ještě častěji (myšleno v míře důrazu na četnost aktivit). TABULKA Č. 1: HODNOCENÍ INTENZITY PRÁCE V JEDNOTLIVÝCH DIMENZÍCH PEDAGOGICKÉHO VEDENÍ. N Průměr Směrodatná odchylka Naplňování potřeb učitelů 917 3,69 0,34 Stimulující klima 921 3,40 0,45 Zájem o žáky 911 3,36 0,42 Sdílená vize 909 3,12 0,48 Spolupráce s rodiči 918 3,09 0,53 Rozvoj kurikula 915 2,87 0,61 Vzdělávací výsledky 918 2,81 0,67 Podpora profesního rozvoje 908 2,37 0,59