5 Úvodní slovo Jednou z reakcí na výsledky mezinárodního šetření TALIS 2013, které z pozice partnera Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu Kompetence III realizovala Česká školní inspekce, bylo také zjišťování informací týkajících se pedagogického vedení vykonávaného řediteli českých základních škol. Toto zjišťování doplňovalo aktivity České školní inspekce související s přípravou a pilotním ověřením vzdělávacího programu zaměřeného na pedagogický leadership.Je nepochybné, že práce ředitelů škol v českém prostředí nepostrádá na významnosti. Na jedné straně se školy ocitají v poměrně decentralizovaném prostředí a záleží na jejich lídrech, jak této relativní volnosti využijí ku prospěchu učení žáků a rozvoje školy jako celku, na straně druhé nelze nevidět četné vnější okol-nosti, které do života škol i do práce jejich ředitelů vstupují a ovlivňují ji. V tomto tlaku vnitřních možností a vnějších očekávání se pak vytváří specifické způsoby práce ředitelů škol, tedy to, co bývá nazýváno vede-ním, případně řízením školy. Četné výzkumy navíc opakovaně ukazují, že procesy vedení jsou významnou determinantou kvality a efektivity školní práce a že jde o zcela zásadní jev, jemuž je třeba věnovat adekvátní pozornost. Pedagogickým vedením máme na mysli vedení v širším smyslu, tedy aktivity zahrnující nejen práci s lidmi, ale také kultivaci prostředí, ve kterém se školní aktivity odehrávají. Hovoříme-li o pedagogickém vedení, zdůrazňujeme to, že má jít o aktivity ředitelů, které – ať již jsou zaměřeny na cokoliv – mají explicitně na zřeteli primární účel školní existence, tedy učení žáků a aktivity učitelů, které jej podporují. Jinými slovy jde o výchovu a vzdělávání. Naše šetření bylo provedeno následujícím způsobem. Nejdříve byla prostřednictvím dotazníkového šet-ření oslovena významná skupina ředitelů základních škol a takto získané informace byly poté doplňovány a zpřesňovány prostřednictvím série skupinových rozhovorů. Zatímco první fáze šetření ukázala, čemu se ředitelé základních škol věnují a jak vnímají svou práci, druhá fáze umožňovala doplňovat některá již nabytá data, dostávat se hlouběji pod povrch věcí a nadto ještě získat další, rozšiřující informace o četných aspektech práce ředitelů základních škol. Mapování pedagogického vedení ředitelů základních škol v ČR, jehož výsledkem je tato souhrnná zprá-va, provedl pro Českou školní inspekci kolektiv akademických pracovníků z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kterým bych na tomto místě rád poděkoval. Zároveň věřím, že výsledky naší práce mohou posloužit jako inspirace pro úvahy o tom, co ředitelé základních škol potřebují, aby mohli svou práci dobře vykonávat, a jak jim v tom lze pomáhat. Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor