Česká školní inspekce Srovnání charakteristik méně úspěšných a velmi Čj.: ČŠIG-2154/16-G2 úspěšných tříd – Sekundární analýza PIRLS 2011 a TIMSS 2011 21/22 Graf č. 8 Jak žáci vnímají své zapojení do výuky čtení, matematiky a přírodovědy v méně úspěšných a velmi úspěšných třídách (dělení dle kombinace gramotností) 7.3 Charakteristiky rodičů a jejich postoje ke škole V této části se zaměříme na rozdíly, případně společné rysy v charakteristikách rodičů žáků z méně úspěšných a velmi úspěšných tříd a také v hodnocení školy, do které jejich dítě chodí. Bude přitom akcentováno rozdělení tříd jak dle úspěšnosti dle kombinace všech tří gramotností, tak i jen dle gramotnosti matematické a čtenářské (viz definice rozdělení tříd dle úspěšnosti v kapitole 3). Pokud se výsledky těchto tří různých pohledů lišily, je to uvedeno. Pokud ne, jsou výsledky uváděny jako souhrnné „ve všech třech ohledech“. 7.3.1 Vzdělání a zaměstnanecký status rodičů Při pohledu na nejvyšší dosažené vzdělání rodičů není překvapením, že podíl rodičů s vysokoškolským a vyšším vzděláním je mnohem vyšší u žáků ve velmi úspěšných třídách než v těch méně úspěšných (39 % oproti 9 %, průměr ČR je 23 %), když v méně úspěšných třídách tvoří největší podíl rodiče se SŠ vzděláním: kolem 80 % oproti cca 50 % ve velmi úspěšných třídách (průměr ČR je 66 %). Rozdíly pozorujeme i v uváděném nejvyšším zaměstnaneckém statusu rodičů: ve velmi úspěšných třídách je poměrně více rodičů pracujících na odborných pozicích než v těch méně úspěšných (cca 55 % oproti cca 22 %, průměr ČR 36 %), kde naopak poměrně větší podíl žáků má rodiče, kteří pracují na úřednických pozicích (cca 31 % v méně úspěšných třídách oproti cca 18 % ve velmi úspěšných, průměr ČR 26 %) a na pozicích kvalifikovaných dělníků (cca 29 % oproti cca 9 %, průměr ČR 18 %). 7.3.2 Hodnocení školy, do které chodí jejich dítě Rodiče měli vyjádřit míru svého souhlasu s řadou pozitivně orientovaných výroků o škole27, do které chodí jejich dítě, a naprostá většina všech rodičů s těmito výroky vyjádřila souhlas. Rodiče žáků se ovšem lišili v pohledu na negativně orientované výroky. Ti z méně úspěšných 27 Jednalo se o výroky: škola mne zapojuje do vzdělávání mého dítěte; škola se snaží, aby v ní bylo bezpečno; škole záleží na tom, aby mé dítě dělalo ve škole pokroky; škola dělá hodně pro to, aby se mé dítě zlepšilo ve čtení; škola dělá hodně pro to, aby se mé dítě zlepšilo v matematice; škola dělá hodně pro to, aby se mé dítě zlepšilo v přírodovědě, se kterými vyjadřovali míru souhlasu na čtyřbodové škále: 1 – rozhodně souhlasím, 2 – spíše souhlasím, 3 – spíše nesouhlasím, 4 – rozhodně nesouhlasím.