Česká školní inspekce Srovnání charakteristik méně úspěšných a velmi Čj.: ČŠIG-2154/16-G2 úspěšných tříd – Sekundární analýza PIRLS 2011 a TIMSS 2011 3/22 1 Úvod Mezinárodní šetření čtenářské gramotnosti žáků 4. ročníku PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) stejně jako další mezinárodní šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) zaměřené na matematiku a přírodovědu patří k projektům, které organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA (The International Association for the Evaluation of Educational Achievement). V roce 2011 se objevila jedinečná příležitost zjišťovat znalosti a dovednosti na stejném vzorku žáků 4. ročníku ze všech tří uvedených oblastí, tedy ze čtení, z matematiky a z přírodovědy, protože se obě šetření, pětiletý cyklus PIRLS a čtyřletý cyklus TIMSS, uskutečnila v jednom roce. Šetření PIRLS se tehdy zúčastnili žáci ze 45 zemí a do šetření TIMSS se zapojili žáci 4. ročníku z 52 zemí. 2 Cíle analýzy Cílem této analýzy je hledání společných a rozdílných znaků velmi úspěšných a méně úspěšných tříd s použitím výsledků českých žáků v mezinárodních šetřeních PIRLS a TIMSS z roku 2011. Budeme hledat odpověď na to, do jaké míry a v čem se v jednotlivých testovaných gramotnostech liší metody a formy výuky používané učiteli ve školách. Použijeme zejména srovnávací analýzu skupiny tříd s nejlepšími výsledky žáků (dále jako velmi úspěšné třídy) a skupiny tříd s nejslabšími výsledky žáků (dále jako méně úspěšné třídy). Zaměříme se dále na to, do jaké míry se liší velmi úspěšné a méně úspěšné třídy v jiných než socioekonomických faktorech ovlivňujících výsledky žáků. Konkrétně budou sledovány tyto oblasti: charakteristiky učitelů a jejich výukových metod, charakteristiky žáků a jejich postoje ke škole a výuce, charakteristiky rodičů a jejich postoje ke škole. Východiskem analýzy je pohled na rozdíly ve výsledcích žáků v jednotlivých dílčích škálách– podoblastech jednotlivých funkčních gramotností (matematika, přírodověda, čtení). 3 Definice úspěšnosti tříd Třídy byly děleny tak, aby méně i velmi úspěšné třídy tvořily zhruba stejně velký podíl z celé populace žáků čtvrtých tříd.1 Při hledání společných a rozdílných rysů méně a velmi úspěšných 1 Protože se ukázalo, že žáci, kteří jsou na nejnižších úrovních v matematické gramotnosti, nebývají vždy také na nejnižších úrovních ve čtenářské gramotnosti, byly dále třídy rozděleny ještě podle úrovně úspěšnosti jen v matematické a jen ve čtenářské gramotnosti, abychom mohli postihnout případné rozdíly mezi méně a velmi úspěšnými třídami jen z pohledu těchto dvou gramotností. Při dělení dle KOMBINACE VŠECH TŘÍ GRAMOTNOSTÍ byly do méně úspěšných tříd zařazeny ty, kde alespoň 17 % žáků je současně v matematické, přírodovědné i čtenářské gramotnosti na nízké nebo pod nízkou vědomostní úrovní. Tato skupina tvoří asi 12 % žáků. Do velmi úspěšných tříd byly zařazeny ty, kde alespoň 45 % žáků je současně v matematické, přírodovědné i čtenářské gramotnosti na vysoké nebo velmi vysoké vědomostní úrovni, a jde také asi o 12 % žáků. Při dělení dle MATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI byly do méně úspěšných tříd zařazeny ty s největším podílem žáků na nízké nebo pod nízkou vědomostní úrovní v matematické gramotnosti tak, aby tato skupina tvořila opět asi 12 % všech žáků, a do velmi úspěšných tříd byly zařazeny ty s největším podílem žáků na vysoké nebo velmi vysoké vědomostní úrovni tak, aby opět tvořily zhruba 12 % všech žáků. Obdobně při dělení dle ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI byly do méně úspěšných tříd zařazeny ty s největším podílem žáků na nízké nebo pod nízkou vědomostní úrovní ve čtenářské gramotnosti tak, aby tato skupina tvořila opět asi 12 % všech žáků, a do velmi úspěšných tříd byly zařazeny ty s největším podílem žáků na vysoké nebo velmi vysoké vědomostní úrovni tak, aby opět tvořily zhruba 12 % všech žáků.