32 Návrhy systémových opatření na úrovni hodnocení učitelůNezbytnou podmínkou pro zavedení účinného řešení ostatních věcí je dokončení profesního profilu učitele a zavedení kariérního řádu doprovázeného potřebným finančním zajištěním (MŠMT). Návazně se pak za účelem zlepšení výuky a výsledků žáků a s cílem zvyšování odbornosti učitelů navrhuje: • Provádět systematické a pravidelné hodnocení všech učitelů, založené na jasně stanovených a známých pravidlech. Systém hodnocení učitelů sjednotit formou metodiky a pravidel vydaných MŠMT. • Součástí systému hodnocení učitelů učinit vlastní hodnocení.• Stanovit plán dalšího vzdělávání ve vazbě na hodnocení. • Další vzdělávání zaměřit na osvojení metod vlastního hodnocení učitelů. • Ředitelům umožnit sdílení zkušeností v oblasti hodnocení učitelů, včetně specifických kurzů DVPP. • Výsledky hodnocení propojit se stanovením odměn, zvýšit tak transparentnost a motivační význam hodnocení.3.3 Hodnocení na úrovni školy Zjištění a doporučení OECD OECD používá tři přístupy k hodnocení školy: vlastní hodnocení, externí hodnocení a srovnávání škol podle různých výkonnostních měřítek. Vzdělávací systém v ČR srovnávání škol pro jejich hodnocení nepoužívá.6 Zpráva OECD pro Českou republiku se proto zabývá externím a vlastním hodnocením školy. Externí hodnocení školy má pro hodnocení kvality a efektivity vzdělávání v ČR klíčovou roli. Součástí externího hodnocení školy je hodnocení výsledků žáků, podmínek a průběhu vzdělávání, to znamená i hodnocení práce učitelů. Těmito úrovněmi hodnocení se zabývaly předchozí kapitoly. Analýza výsledků externího hodnocení škol je základem pro každoroční zhodnocení kvality a efektivity vzdělávání a jeho vývoje v ČR.7 Hodnocení školy by mělo poskytovat všem aktérům zásadní informace a zpětnou vazbu pro to, aby škola plnila svoji vzdělávací funkci co nejlépe a ve prospěch rozvoje žáků i společnosti.Expertní tým OECD tuto koncepci nezpochybnil, ale upozornil na to, že vysoká míra decentralizace systému a rozsáhlá autonomie škol přináší tlak na posilování externího hodnocení škol a jeho zpětnovazební funkci. Objektivní analýza silných a slabých stránek se stala cenným východiskem jak pro veřejnou diskusi o změnách v hodnocení škol, tak pro přípravu doporučení. 6 Srovnávání škol vzdělávací systém ČR jako zákonný nástroj hodnocení nepoužívá. Kvůli zájmu rodičů mají média snahu „žebříčky škol“ vytvářet, například na základě výsledků maturitních zkoušek. 7 Výroční zprávy České školní inspekce, stanovuje § 174 odst. 16 zákona č. 561/2004.