15 „Podle OECD není hodnocení žáků v ČR napříč školami srovnatelné a není dostatečně využíváno formativní hodnocení žáků. Do jaké míry prosím souhlasíte s následujícími tvrzeními?“Jak ilustruje graf 1, první tvrzení vyjadřovalo názor, že je třeba zvýšit srovnatelnost hodnocení žáků ve školách (podle OECD se hodnocení liší, známky v jedné škole neodpovídají stejným známkám v jiné škole).Tento návrh má velmi silnou podporu ředitelů i učitelů (téměř 81 %) a zjištění je v souladu s anketním šetřením provedeným na začátku jednotlivých regionálních seminářů věnovaných problematice monitoringu a evaluace. Z odpovědí respondentů je zřejmá silná podpora návrhu na zvýšení srovnatelnosti hodnocení žáků ve školách (podle OECD se hodnocení liší, známky v jedné škole neodpovídají stejným známkám v jiné škole).Druhé tvrzení vyjadřovalo názor, že je třeba zvýšit využívání tzv. formativního hodnocení (využívání hodnocení jako zpětné vazby umožňující reagovat na vzdělávací potřeby žáků a podporovat další vývoj učení), i když jeho realizace je náročnější, protože je při něm důraz kladen na komunikaci učitele se žákem a na využití slovního hodnocení na úkor „tradičního“ významu známek.Více než polovina dotázaných se na tomto shodla, jak je patrné z grafu 2. Výraznější podporu lze pozorovat v případě základních škol oproti školám středním (pohled učitelů). Pedagogická veřejnost podporuje návrh na zvýšení využívání formativního hodnocení. Výraznější podporu má tento návrh zejména u učitelů základních škol. To je pozitivní zjištění, protože to znamená, že ze strany pedagogů (76 % respondentů) je také ochota formativní metody využívat. Tuto podporu bude třeba přenést na pedagogické fakulty a do dalšího vzdělávání, aby učitelé byli připraveni a mohli formativní hodnocení více využívat.