14 - Na jiné škole se osvědčila praxe, kdy zpětnou vazbou pro učitele a jeho přístup k hodnocení je zadání písemky, kterou připravil jiný učitel. Na to navazuje diskuse o různých pohledech na hodnocení a přístupech k hodnocení jednotlivých učitelů.- Jedním z příkladů dobré praxe je využívání sebehodnocení žáků, kdy žáci jsou předem s kritérii seznámeni a mají možnost se na jejich utváření i částečně podílet.Srovnatelnost hodnocení písemných projevů a všeobecných předmětů je snazší - Často zazněly názory, že se ve škole daří objektivizovat a učinit více srovnatelným hodnocení písemných výstupů žáků. Pro hodnocení ústního projevu je to velmi obtížné.- Obecně se osvědčuje práce předmětových komisí, které se snaží nacházet shodu na váhách jednotlivých známek pro zkoušení, písemné práce, čtvrtletní práce apod.- Na středních odborných školách je za jednodušší považováno sjednocení kritérií hodnocení ve všeobecných předmětech oproti odborným.- Obecně se má za to, že pro sdílení kritérií a pohledů učitelů na hodnocení je vhodnější, když mají možnost se potkávat ve sborovně a nejsou „izolováni“ v kabinetech.- Většinově bylo v diskusi pozitivně hodnoceno ověřované celoplošné testování žáků 5. a 9. ročníků, které je vnímáno jako podpora pro zlepšení srovnatelnosti hodnocení žáků.Využívání formativního hodnocení - Zástupci několika škol uvedli, že se jako jistý kompromis mezi sumativním známkovým hodnocením a slovním hodnocením (v sumativním smyslu) osvědčilo hodnocení na procentuální škále, která má předem stanovená pravidla převedení na známky.- Některé školy kombinují již řadu let úspěšně slovní hodnocení (v sumativním i formativním smyslu) a známky. Zavádění různých forem formativního hodnocení, jako je slovní hodnocení, vlastní hodnocení a jiné, je většinou spojeno s překonáváním odporu jak u učitelů, tak u rodičů. Bylo poukázáno na řadu případů, kde se daří velmi úspěšně a ke spokojenosti všech tyto formy hodnocení uplatňovat.- Příkladem dobré praxe je projekt „Pomáháme školám k úspěchu“,4 který je určený pro vzdělávání ředitelů a učitelů, je zaměřený na podporu formativního hodnocení žáků a na individuální podporu žáků. Tento projekt propojuje teoretická a výzkumná východiska s praxí.• Otázka, která byla v rámci šetření potřeb aktérů položena v souvislosti s tématy diskutovanými na úrovni hodnocení žáka (otázka byla určena jen ředitelům a učitelům, zástupcům zřizovatelů nebyla otázka položena), zněla takto:4 Více informací je k dispozici na webových stránkách projektu: (http://www.pomahameskolam.cz/index.php?page=194)