Rozdíl ve výsledku od roku 2003 do roku 2012 375 400 425 450 475 500 525 550 575 18 19 Hlavní zjištění PISA 2012 Vztah mezi změnou výsledků v matematice a průměrem v roce 2003 (PISA 2012 – Matematická gramotnost)Obr 2.6 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 Výsledek v roce 2003 pod průměrem zemí OECD Výsledek v roce 2003 nad průměrem zemí OECD Výsledek se zlepšil Výsledek se zhoršil Mexiko Turecko Portugalsko Polsko Německo Korea Švýcarsko Japonsko Rakousko Norsko Maďarsko USA Slovensko Švédsko Belgie Kanada Nizozemsko Austrálie Nový Zéland Finsko 350 Dílčí škály pro matematické postupy: formulování (žák matematicky formuluje situace); používání (žák používá matematické pojmy, fakta, postupy a uvažování); interpretování (žák interpretuje, aplikuje a hodnotí matematické výsledky).Žáci různých zemí vykazovali při řešení úloh zjišťujících různé matematické dovednosti různou úspěšnost. Česká republika je jednou z deseti zemí OECD, jejichž žáci měli nejlepší relativní výsledek na dílčí škále používání, neboť na ní vykázali o 5 bodů lepší výsledek než na celkové škále, oproti tomu na škále formulování a škále interpretování měli horší výsledky než na škále celkové (o 4 a 5 bodů). Na obrázku 2. 7 je v tabulce uvedeno 11 zemí, jejichž žáci vykazují na dílčích škálách podobné tendence jako čeští žáci. Kromě toho, že jim dělá problémy interpretovat, aplikovat i hodnotit matematické výsledky a nejsou také příliš dobří v matematickém formulování situací, dovedou tito žáci relativně lépe matematicky uvažovat a používat matematické pojmy a postupy. Země jsou v tabulce řazeny sestupně podle celkového průměrného výsledku v matematice.Česká republika Itálie Průměrný výsledek v roce 2003 Dánsko Řecko Španělsko Irsko Lucembursko Island rozdíl je statisticky významný rozdíl není statisticky významný