Celkové výsledky žáků v matematické gramotnosti Obrázek 2.6 představuje další pohled na změny ve výsledcích žáků v zemích OECD, konkrétně od roku 2003. Výsledky zemí z roku 2003 jsou vyneseny na vodorovné ose, na svislé ose jsou vyznačeny hodnoty rozdílu výsledku jednotlivých zemí mezi roky 2003 a 2012. Ve čtyřech oblastech grafu jsou pak znázorněny země podle svého výsledku v roce 2003 a podle charakteru změny úrovně matematické gramotnosti žáků v následujících devíti letech. Česká republika patří do skupiny 11 zemí OECD, jejichž nadprůměrný výsledek v roce 2003 se za devět let významně zhoršil. Největší bylo toto zhoršení ve Švédsku a Finsku.Stejně tak jako se podíleli na zhoršení výsledků českých žáků v roce 2009 větší měrou chlapci než dívky, je malé zlepšení celkového výsledku v roce 2012 především jejich zásluhou: průměrný výsledek chlapců se od roku 2009 zlepšil o 10 bodů (ze 495 na 505), zatímco výsledek dívek se zlepšil pouze o 3 body (ze 490 na 493). Rozdíl mezi výsledkem chlapců a dívek je přitom statisticky významný ve prospěch chlapců ve většině zúčastněných zemí, včetně České republiky.Výsledky na dílčích škálách Kromě srovnávání celkových výsledků, jež žáci v testu dosáhli, lze také porovnávat, jak byli žáci úspěšní v různých aspektech matematické gramotnosti, které jsou vymezeny a detailně popsány v koncepčním rámci PISA 2012.Porovnáním výsledků žáků na dílčích škálách s jejich celkovým výsledkem v testu matematické gramotnosti lze nejen zjistit, kde jsou silnější a kde slabší stránky žáků jednotlivých zemí, ale zároveň je možné vytvořit skupiny zemí, jejichž žáci vykazují ve stejných dílčích oblastech relativně lepší nebo horší výsledky.Bylo vytvořeno sedm dílčích škál: tři pro matematické postupy a čtyři pro matematické obsahové okruhy.Změny ve výsledcích středoevropských zemí mezi roky 2003 a 2012 (PISA 2012 – Matematická gramotnost)Obr 2.5 520 510 500 490 480 470 2003 2006 2009 2012 Průměrný výsledek Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Slovensko