146 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl Při srovnání na regionální úrovni Alberta společně s Britskou Kolumbií díky svému výkonu vyčnívá nad ostatními provinciemi. V PISA 2012 žáci z Alberty získali v průměru 517 bodů v matematice a 539 bodů v testu přírodních věd. S 531 body v testu řešení problémů je jejich výkon v souladu s průměrným výkonem Kanady. Vzdělávání v Kanadě se řídí na úrovni provincie, tudíž vzdělávací systémy v každé z deseti provincií a tří teritorií mají svou vlastní historii, správní strukturu a vzdělávací strategii. Vláda v Albertě nedávno rozhodla, že připraví novou vizi pro budoucnost výuky a učení, která bude inspirovat osnovy pro 21. století. Prostřednictvím řady konzultací, které se v celé provincii rozběhly v roce 2009, vláda rozvinula projekt na přepracování učebních osnov (Alberta Education, 2010). Třebaže jsou obyvatelé Alberty hrdí na své školy a univerzity, chápou potřebu transformace vzdělávacího systému, aby se žáci a studenti uměli zapojit do společnosti založené na znalostech, která se neustále vyvíjí. Tyto účastnické dialogy poskytují potřebné informace a inspiraci pokračující iniciativě, která si klade za cíl přepracovat učební osnovy tak, aby vychovávaly zapálené myslitele, občany pevných etických zásad a podnikatelského ducha. V tomto kontextu se vyvinul rámec pro vzdělávání žáků, který uvádí kritické myšlení, řešení problémů a rozhodování jako klíčové schopnosti, jejichž rozvoj musí jít napříč celými osnovami (Alberta Education, 2013a, 2013b). To zahrnuje například rozvíjení sebevědomí a schopností žáků řešit různé typy problémů, i těch nových a nedostatečně definovaných, a zvládání nejrůznějších úkolů ve škole, v práci a osobním životě. Cílem je povzbuzovat žáky, aby k řešení problémů využívali nejrůznější přístupy, a utvářet jejich schopnost převádět dříve nabyté znalosti a zkušenosti do řešení problémů a rozhodování v budoucnosti. Návrhy na další spolupráci při tvorbě nových osnov jsou ve stádiu revizí a nové učební osnovy by podle očekávání měly začít platit v roce 2016. Otevřené konzultace vedoucí k tvorbě osnov zaměřených na schopnosti potřebné pro život v 21. století v Albertě dokazují, že si ekonomika i společnost schopnosti řešit problémy velmi cení. Je to i příklad toho, že reformy učebních osnov mohou poskytnout příležitosti k zapojení zainteresovaných stran - včetně rodičů, zaměstnavatelů a samotných žáků - do vzdělávání, aby se učení stalo společným cílem a sdílenou odpovědností. Zdroje: Alberta Education (2010); Alberta Education (2013a); Alberta Education (2013b). Hodnocení schopnosti řešit problémy v PISA 2012 uznává, že aby žáci v životě uspěli, musí být schopni aplikovat strategie řešení problémů, které se naučí ve škole, mimo školní kontext, v kterých se obvykle odehrávají. Zatímco většina aktivit spojených s řešením problémů ve školách je zaškatulkována podle předmětů, jako je řešení problémů v matematice nebo přírodních vědách, úspěch v testu PISA závisí na schopnostech, které jsou užitečné v širokém spektru kontextů ve škole i mimo ni. Žáci, kteří si vedou dobře v řešení problémů, jsou schopni zkoumat problémovou situaci, aby z ní vytáhli užitečné informace. Umí si vytvořit koherentní mentální reprezentaci relevantních částí problému a vztahů mezi nimi a tuto reprezentaci sdělit. Dokážou naplánovat strategii na překonání překážek, které brání řešení problému, a svůj plán umí provádět a zároveň sledovat postup k cíli. A konečně jsou schopni kriticky revidovat každý svůj krok a přemýšlet o možných alternativách a chybějících informacích.