140 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl Obrázek V.4.15 Rozdíl ve výsledcích v řešení problémů související s používáním počítačů ve škole Poznámky: Statisticky významné rozdíly jsou vyznačeny tmavší barvou (viz Příloha A3). V tomto obrázku se zobrazují jenom země a ekonomické celky, které vyplňovaly dotazník IKT a účastnily se testu řešení problémů. Země jsou řazeny sestupně podle bodového rozdílu ve výkonu v řešení problémů mezi žáky, kteří ve škole používají stolní počítač, notebook nebo tablet, a žáky, kteří ve škole počítače nepoužívají, po započtení sociodemografických charakteristik žáků. Zdroj: OECD, Databáze PISA 2012, Tabulka V.4.26. Odkaz: http://dx.doi.org/10.1787/888933003611 Pokud to shrneme, používání počítačů doma významně souvisí s výsledkem v řešení problémů v 29 z 33 zúčastněných zemí a ekonomických celků, ale ve většině zemí jenom malé procento žáků počítač doma nepoužívá. Naopak vztah mezi používáním počítače ve škole a výsledkem v řešení problémů se v jednotlivých zemích různí. Kladně ovlivňuje výsledek testu v 11 zemích a ekonomických celcích, záporně v šesti zemích a nulový efekt má v 16 zemích (Obrázky V.4.14 a V.4.15). I když člověku přijde logické dávat do souvislosti výkon v počítačovém testu s takovým ukazatelem obeznámenosti s počítačem, jakým je používání počítačů doma, údaje PISA ukazují, že bez ohledu na to, jaké mají žáci zkušenosti s prací na počítači, rozdíly ve výsledcích v počítačovém testu se od výsledku v papírovém testu zvlášť neliší (Obrázek V.4.16). Pokud žáci, kteří počítač doma nepoužívají, podávají chabý výkon, není to proto, že by byli nespravedlivě znevýhodněni. Skutečnost, že s počítačem nemají zkušenosti, svědčí spíše o obecném znevýhodnění ve vzdělávání, které se projevuje v papírovém i počítačovém testování.