139 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl Obrázek V.4.14 Rozdíl ve výsledcích v řešení problémů související s používáním počítačů doma Poznámky: Statisticky významné rozdíly jsou vyznačeny tmavší barvou (viz Příloha A3). V tomto obrázku se zobrazují jenom země a ekonomické celky, které vyplňovaly dotazník IKT a účastnily se testu řešení problémů. Země jsou řazeny sestupně podle bodového rozdílu ve výkonu v řešení problémů mezi žáky, kteří doma používají stolní počítač, notebook nebo tablet, a žáky, kteří doma počítače nepoužívají, po započtení sociodemografických charakteristik žáků. Zdroj: OECD, Databáze PISA 2012, Tabulka V.4.25. Odkaz: http://dx.doi.org/10.1787/888933003611 Používání počítačů ve škole (ať už stolních, notebooků nebo tabletů) je součástí výuky patnáctiletých ve většině zemí, ale není zdaleka tak běžné jako používání počítačů doma. V průměru zemí OECD 72 % žáků uvedlo, že používají počítače ve škole. V Šanghaji (Čína), Koreji, Turecku a Uruguayi uvádělo používání počítače ve škole méně než 50 % žáků (v Uruguayi byli patnáctiletí příliš staří na to, aby mohli využít iniciativu Plan Ceibal, která byla zahájena v roce 2007 a v jejímž rámci dostávají všechny děti na základní škole notebook). Naopak v Nizozemsku, Austrálii a Norsku používá počítač ve škole více než 90 % žáků (Tabulka V.4.26). Mezi zeměmi neexistuje soustavný rozdíl ve výsledcích u žáků, kteří počítač ve škole používají, a u těch, kteří uvedli, že počítač ve škole nepoužívají nebo k němu nemají přístup. V Nizozemsku, Austrálii, Norsku, Slovenské republice, Švédsku, Šanghaji (Čína), Tchaj-wanu (Čína), Macau (Čína), Španělsku a Belgii mají žáci, kteří ve škole používají počítače, lepší výkon než ti, kdo je nepoužívají, i po započtení sociodemografických rozdílů v obou skupinách. V Izraeli, Uruguayi, Singapuru, Portugalsku, Dánsku a Estonsku je to naopak: žáci, kteří počítače ve škole nepoužívají, si v řešení problémů vedou lépe než žáci, kteří je používají (po započtení rozdílů v socioekonomickém statusu, pohlaví a přistěhovaleckém původu). Ve zbývajících zemích není ve výsledcích těchto dvou skupin žáků významný rozdíl (Obrázek V.4.15).