138 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl vytrvalosti a otevřenosti k řešení problému fungují u nejtalentovanějších žáků jako katalyzátor ještě lepšího výsledku. Když se stejné analýzy zopakují u výsledku v řešení problémů místo v matematice, dojdeme ke stejnému závěru: vytrvalost a ještě více otevřenost k řešení problémů výrazně souvisí s výsledkem, zejména na nejvyšších úrovních schopností. To ukazuje, že schopnost žáků podávat výkon na vysoké úrovni není pouze projevem jejich schopností a talentu. Pokud žáci svou inteligenci nepěstují soustavným úsilím a vytrvalostí, nedosáhnou vynikajících výsledků v žádném oboru. Navíc obecný elán a motivace zřejmě podporují lepší výkon ve všech situacích, které žáky nutí zapojovat rozum, ne jenom v testu matematiky. Jak výkon v řešení problémů souvisí s rozdíly v přístupu žáků k IKT Protože šetření schopnosti řešit problémy PISA 2012 probíhalo formou počítačového testu, mohla zkušenost v práci s počítačem přispět k výsledku žáků v testu. Data studie PISA ukazují, že počítač doma mají téměř všichni žáci ve všech zemích a ekonomických celcích, které se šetření účastnily. V průměru má v zúčastněných zemích OECD 94 % žáků doma alespoň jeden počítač, který může používat na práci do školy. Pouze v Kolumbii, Turecku, Malajsii, Japonsku, Brazílii, Šanghaji (Čína), Chile, Uruguayi a Estonsku je tento podíl nižší než 90 %. Tudíž počítače používají doma téměř všichni žáci (Tabulka V.4.24). V zemích OECD, které distribuovaly nepovinný dotazník zaměřený na znalost práce s informačními a komunikačními technologiemi (IKT) a účastnily se testu řešení problémů, používá doma stolní počítač, notebook nebo tablet v průměru 95 % žáků. Ve všech zemích kromě Turecka, Japonska, Koreje, Uruguaye, Šanghaje (Čína) a Chile to platí pro více než 90 % žáků (Tabulka V.4.25). Malé procento žáků, kteří počítač doma nepoužívají, většinou pochází ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. V některých zemích je však i mezi znevýhodněnými žáky běžná jistá znalost IKT. V Německu, Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Norsku, Švédsku a Rakousku počítač doma má a používá ho více než 98 % žáků, jejichž rodiče pracují v částečně kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných povoláních. Ve všech 33 zemích a ekonomických celcích, které distribuovaly nepovinný dotazník o používání IKT a zároveň zadávaly test na počítači, si žáci, kteří používají počítač doma, vedli významně lépe než žáci, kteří ho doma nepoužívají (Obrázek V.4.14). Protože je větší pravděpodobnost, že počítač doma používají socioekonomicky zvýhodnění žáci, výhoda těch, kdo používají počítač doma, se po započtení socioekonomického statusu žáků, pohlaví a přistěhovaleckého původu zmenší. Přesto si ve všech 33 zemích a ekonomických celcích žáci, kteří používají počítač doma, vedou v testu lépe než ti, kteří ho nepoužívají, i po započtení těchto charakteristik (podobně silný vztah existuje mezi skutečností, že žáci doma počítač nepoužívají, a jejich výsledkem v papírovém testu matematiky a čtení, jak se o tom mluví na konci tohoto oddílu). Pouze v Irsku, Finsku, Itálii a Německu je rozdíl statisticky nevýznamný, možná proto, že malý vzorek těch, kdo počítač nemají, vedl k nepřesným odhadům jejich výsledku.