129 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl Protože rozdíly mezi výsledkem dívek ve statických otázkách a jejich výsledkem v interaktivních otázkách nejsou systematické, nemůže zařazení interaktivních otázek do šetření PISA 2012 vysvětlit, proč výsledky testu vykazují větší rozdíly obou pohlaví v schopnostech řešit problémy, než tomu bylo u výsledků šetření PISA 2003, kde se v průměru zemí OECD žádné rozdíly nenašly. Podobně se v šetření PISA schopnosti řešit problémy nenašly mezi oběma pohlavími velké rozdíly ve vzorcích výsledku, které souvisejí s kontextem problému. V průměru je úspěšnost dívek podobná úspěšnosti chlapců - po započtení celkových rozdílů v testu - v otázkách situovaných do „osobních“ kontextů, které zahrnují blízké vztahy, a v otázkách, které jsou zasazeny do širších, neosobních („sociálních“ kontextů). Dívky mají mírně lepší výsledek v otázkách zahrnujících technická zařízení než v otázkách zasazených do netechnického prostředí. Převládající použití kontextů problému z oblastí, kde dominují muži (jako jsou sporty, zbraně nebo auta) bylo označeno za možný důvod rozdílů mezi pohlavími v hodnocení matematických problémů (Fennema, 2000), ale tato skutečnost zřejmě nevysvětluje rozdíly zjištěné v šetření PISA 2012 (Tabulky V.4.11c a V.4.11d). Rozdíly ve vzorci výsledku podle formátu odpovědi nebyly zjištěny: úspěšnost chlapců a dívek je obecně podobná jak u odpovědí s možností výběru, tak u konstruovaných odpovědí (Tabulka V.4.11e). Vztah mezi socioekonomickým statusem, přistěhovaleckým původem a výsledkem v řešení problémů Rozdíly ve výsledcích související se socioekonomickým statusem Nikoho nepřekvapí, že socioekonomický status, jak ho měří například Index PISA uvádějící ekonomický, sociální a kulturní status (ESCS) – pozitivně ovlivňuje výsledek v řešení problémů, stejně jako výsledek ve všech ostatních gramotnostech hodnocených v šetření PISA. Ale jak jsou na tom rozdíly ve výsledcích podle socioekonomického statusu v porovnání s ostatními gramotnostmi? Obecně se dá říci, že síla vztahu mezi výsledkem a socioekonomickým statusem, měřená jako procento rozptylu výsledků vysvětleného socioekonomickými rozdíly, je podobná jako u matematiky (průměr OECD je 14,9 %), čtení (13,2 %) a přírodních věd (14,0 %). Zajímavé je, jak ukazuje Obrázek V.4.9a, že tento vztah je slabší v řešení problémů než ve třech ostatních oblastech. Přesto i v řešení problémů se asi 10,6 % rozptylu výsledků dá vysvětlit rozdíly v socioekonomickém statusu; a v průměru nárůst indexu ESCS o jednu jednotku zvyšuje skór v řešení problémů o 35 bodů (Tabulka V.4.13).