110 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl Obrázek V.3.10 Společná analýza silných a slabých stránek podle povahy problému a použitého postupu Poznámka: Tento obrázek uvádí poměry šancí na úspěšnost v interaktivních otázkách v porovnání se statickými otázkami na svislé ose a poměry šancí na úspěšnost v úkolech na získávání poznatků (\"zkoumání a porozumění\" nebo \"znázorňování a formulování\") v porovnání s úkoly na využívání poznatků (\"plánování a provádění\") na vodorovné ose. Obě osy jsou v logaritmické stupnici. Zdroj: OECD, Databáze PISA 2012, Tabulky V.3.1. a V.3.6 Odkaz: http://dx.doi.org/10.1787/888933003592 Šest východoasijských zemí a ekonomických celků, konkrétně Korea, Singapur, Hongkong (Čína), Macao (Čína), Tchaj-wan (Čína) a Šanghaj (Čína) vyčnívá díky velmi vysoké míře úspěšnosti v otázkách na získávání poznatků v porovnání s jejich mírou úspěšnosti v otázkách na plánování a provádění. V této skupině jsou ovšem relativně výrazné rozdíly ve výsledku v interaktivních problémech. Žáci v Koreji a Singapuru si s nimi poradili významně lépe než žáci v Šanghaji (Čína), Tchaj-wanu (Čína) a Macau (Čína). Žáci z Hongkongu (Čína) jsou někde uprostřed. Třebaže se všechny tyto země a ekonomické celky řadí na horní příčky v celkovém výsledku, tato analýza ukazuje, že v Šanghaji (Čína), Tchaj-wanu (Čína) a Macau (Čína) bude třeba zaměřit se na schopnosti žáků zvládat interaktivní problémové situace, aby se dále zlepšovali a dohonili své vrstevníky z Koreje a Singapuru. Při revizi obsahu učiva by pedagogové a tvůrci osnov měli nabídnout žákům více příležitostí rozvíjet a procvičovat vlastnosti, které vedou k úspěšnosti v interaktivních otázkách, jako je zvídavost, vytrvalost a kreativita. Inspiraci mohou hledat v osnovách a výukových postupech svých sousedů. Mezi zeměmi a ekonomickými celky s horším výsledkem v řešení problémů se ukazuje, že za špatným výsledkem zemí Latinské Ameriky (Brazílie, Kolumbie, Chile a Uruguaye) stojí velká