103 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl Obrázek V.3.6 Rozdíly v úspěchu zemí a ekonomických celků v řešení problémů podle kognitivního postupu Poznámka: Nizozemsko a Šanghaj (Čína) mají podobné úrovně výkonu v otázkách hodnotících postup \"plánování a provádění\", ale různé úrovně výkonu ve všech zbývajících otázkách; tento příklad je rozebrán v textu. Zdroj: OECD, Databáze PISA 2012, Tabulka V.3.2. Odkaz: http://dx.doi.org/10.1787/888933003592 A konečně otázky na „sledování a posuzování“ jako celek připadaly snadnější žákům v Kolumbii, Chile, Turecku, Španělsku, Uruguayi, Irsku, Brazílii, Chorvatsku, Bulharsku, Singapuru, USA, Spojených arabských emirátech, Černé Hoře, České republice a Anglii (Velká Británie). K ilustraci silných a slabých výsledků v konkrétních postupech řešení problémů je možné porovnat výsledky žáků v Nizozemsku a Šanghaji (Čína). Celkově si žáci z Šanghaje (Čína) vedli na škále schopnosti řešit problémy lépe než žáci z Nizozemska. Průměrná míra úspěšnosti ve všech hodnocených otázkách je 52,6 % pro Šanghaj (Čína) a 47,9 % pro Nizozemsko. Ovšem výsledek žáků v otázkách na plánování a provádění v Nizozemsku, s průměrnou mírou úspěšnosti 49,7 %, byl srovnatelný s mírou úspěšnosti žáků v Šanghaji (Čína) ve stejných otázkách (49,8 %). Z toho vyplývá, že hlavní oblast, kde se žáci v Nizozemsku potřebují zlepšit, aby se přiblížili výsledku žáků v Šanghaji (Čína), je v otázkách zaměřených na ostatní postupy. Žáci v Šanghaji (Čína) zase mohli mít vyšší skór na škále výsledků při řešení problémů, kdyby jejich výsledek v otázkách na plánování a provádění nebyl významně slabší než výsledek ve zbývajících otázkách (Obrázek V.3.6 a Tabulka V.3.2).