102 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl Úkoly na „sledování a posuzování“ jsou z tohoto rozlišení schválně vynechány, protože často kombinují jak aspekty získávání poznatků, tak jejich využití. Ze vzdělávací perspektivy je nejpronikavější kontrast mezi výsledkem v úkolech na „plánování a provádění“ a výsledkem v úkolech vyžadujících získání poznatků a zpracování abstraktních informací. Tento kontrast poukazuje na rozdíl mezi školními osnovami. Ve výuce matematiky například může být kladen menší důraz na složitější činnosti, jako je matematické modelování (chápání reálných situací a jejich převádění na matematické modely), a větší na zvládnutí základních konceptů, skutečností, postupů a zdůvodnění. Žáci, kteří jsou dobří v úkolech, jejichž hlavním kognitivním požadavkem je „plánování a provádění“, umí dobře využívat své znalosti a poznatky. Dá se o nich říct, že jsou cílevědomí a vytrvalí. Žáci, jejichž silnou stránkou jsou úkoly měřící „zkoumání a porozumění“ nebo „znázorňování a formulování“, umí generovat nové poznatky. Je pro ně typické, že se rychle učí a jsou velmi zvídaví (nebojí se zpochybňovat své znalosti a prověřovat předpoklady), vymýšlejí alternativy a experimentující s nimi a umí dobře zpracovávat abstraktní informace. V praxi jsou zdatní řešitelé problémů dobří ve všech druzích úkolů a existuje silný pozitivní vztah mezi mírou úspěšnosti jakýchkoli dvou souborů otázek. V následujících oddílech se nezaměříme na absolutní úrovně schopnosti řešit problémy, ale na oblasti relativně silných a slabých stránek v porovnání se schopnostmi celkově podobně zdatných žáků. Úspěšnost v otázkách podle použitých postupů řešení problémů Obrázky V.3.6 a V.3.7 představují národní výsledky podle postupů řešení problémů - napřed s procentním vyjádřením absolutního výkonu, pak s úpravou pro efekt formátu odpovědi pro danou zemi či ekonomický celek a při započtení celkových rozdílů ve výsledcích, aby se ukázaly oblasti, kde jsou výsledky nečekaně silné nebo slabé. Obrázek V.3.8 shrnuje relativní silné a slabé stránky zemí a ekonomických celků, které se ukazují při srovnání výsledků v otázkách měřících různé postupy řešení problémů s průměrným výsledkem žáků v zemích OECD. Otázky na „zkoumání a porozumění“ jako celek byly jednodušší pro žáky v Singapuru, Norsku, Hongkongu (Čína), Koreji, Austrálii, Rakousku, Tchaj-wanu (Čína), Japonsku, Macau (Čína), Švédsku a Finsku než v průměru pro žáky zemí OECD. Otázky na „znázorňování a formulování“ jako celek byly snadnější, než se očekávalo, pro žáky v Macau (Čína), Tchaj-wanu (Čína), Šanghaji (Čína), Koreji, Singapuru, Hongkongu (Čína), Kanadě, Itálii, Japonsku, Francii, Austrálii a Belgii. Otázky hodnotící postupy „plánování a provádění“ jako celek byly vnímány snadněji, než se čekalo, žáky v Bulharsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Kolumbii, Uruguayi, Srbsku, Turecku, Slovinsku, Brazílii, Malajsii, Dánsku, České republice, Nizozemsku, Chile, Maďarsku, Finsku, Ruské federaci, Portugalsku a Polsku.