99 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl úspěšnosti každé země a ekonomického celku s průměrnou relativní úspěšností zemí OECD. Také zohledňuje efekt formátu odpovědi pro konkrétní zemi a ekonomický celek (Obrázek V.3.9). Když se budeme držet příkladu, který jsme použili výše, zjistíme, že měřítko relativní úspěšnosti v interaktivních otázkách je v Irsku 1,16 - a tedy výrazně nad 1, což ukazuje, že výsledek v těchto otázkách byl lepší, než se očekávalo. Ve Švédsku je relativní úspěšnost pouze 0,91 (významně pod paritou), což ukazuje na slabší výsledek v interaktivních otázkách, než se očekávalo (Tabulka V.3.1). Obrázek V.3.4 Relativní úspěšnost v testu řešení problémů podle povahy problému Úspěšnost v interaktivních otázkách, oproti statickým otázkám, ve srovnání s průměrem OECD po zohlednění testové formy a efektu formátu odpovědi pro danou zemi či ekonomický celek Poznámky: Statisticky významné hodnoty jsou vyznačeny tmavší barvou (viz Příloha A3). Tento obrázek ukazuje, že žáci v Irsku mají v průměru 1,16krát větší pravděpodobnost než žáci v zemích OECD, že uspějí v interaktivních otázkách, vzhledem k jejich úspěšnosti ve statických otázkách. Země a ekonomické celky jsou řazeny sestupně podle relativní pravděpodobnosti úspěšnosti v interaktivních otázkách na základě úspěšnosti ve statických otázkách. Zdroj: OECD, Databáze PISA 2012, Tabulka V.3.1. Odkaz: http://dx.doi.org/10.1787/888933003592 V porovnání s žáky v jiných zemích OECD byli žáci v Irsku, Koreji, Brazílii, USA, Portugalsku, Singapuru, Kanadě a Japonsku v interaktivních úlohách úspěšnější, než se vzhledem k jejich celkovému výsledku očekávalo. Oproti tomu žáci v Bulharsku, Černé Hoře, Slovinsku, Švédsku, Dánsku, Šanghaji (Čína), Tchaj-wanu (Čína), Finsku, Slovensku, Rakousku, Nizozemsku, Chorvatsku a Srbsku lépe zvládali úlohy statické než interaktivní, v porovnání s relativní úspěšností žáků v jiných zemích OECD. To může ukazovat na obtížnost související se specifickými schopnostmi používanými pouze k řešení interaktivních úkolů. Postupy uplatňované při řešení problémů Každá otázka v šetření PISA 2012 oblasti individuální schopnosti řešit problémy byla zaměřena na měření jednoho konkrétního postupu řešení problémů. V šetření PISA 2012 jsou hodnoceny tyto postupy: Zkoumání a porozumění Znázorňování a formulování Plánování a provádění Sledování a posuzování 0,80 0,85 0,90 0,95 1,00 1,05 1,10 1,15 1,20 Lepší než očekávaný výkon vestatických úkolech Poměr šancí(Průměr OECD = 1,00)Lepšínež očekávaný výkon v interaktivních úkolech