92 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl Poznámky 1. Konkrétně má žák pravděpodobnost 0,62, že správně odpoví na otázku na stejném bodu škály. Šířka každé úrovně schopnosti je nastavena tak, aby se dalo očekávat, že z testu tvořeného pouze otázkami z jedné úrovně zodpovědí všichni žáci, jejichž skór spadá do této úrovně, alespoň 50 % otázek správně. Konkrétně žáci, jejichž skór je na spodní hranici dané úrovně, by měli podle očekávání přesně 50 % otázek této úrovně vyřešit správně. 2. Formálně vzato byl průměrný skór pro výkon žáka v testu řešení problémů v zemích OECD nastaven na 500 bodů a směrodatná odchylka na 100 bodů, s daty váženými tak, aby každá země OECD přispěla stejně. Průměrná směrodatná odchylka na škále řešení problémů v zemích OECD, uvedená v tabulkách Přílohy, je menší než 100 bodů, protože se počítá jako aritmetický průměr směrodatných odchylek jednotlivých zemí. Toto uváděné měřítko je založeno jenom na rozptylu výkonu v rámci jednotlivých zemí a nezahrnuje rozptyl výkonu mezi zeměmi. Směrodatná odchylka 100 bodů používaná pro standardizací skórů je na druhou stranu měřítkem celkového rozptylu v rámci jednotlivých zemí OECD a mezi nimi navzájem. 3. Věrohodnost u párových srovnání je 95 %. 4. Tento podíl je ve víceúrovňových analýzách známý jako korelační koeficient uvnitř třídy a vztahuje se k „indexu začlenění“ uvedenému v Tabulce V.2.4. 5. Všimněte si také, že uvedené korelace jsou latentní korelace, které nejsou oslabené chybou měření. 6. Korelace a vysvětlovaný rozptyl spolu významně souvisejí. Korelace okolo 0,81 mezi řešením problémů a matematikou například ukazuje, že zhruba dvoutřetinový rozptyl výkonu v řešení problémů (0,81 × 0,81 = 0,66) je běžný jak pro oblast řešení problémů, tak pro oblast matematické gramotnosti. 7. Spojení „žáci v jiných zemích“ se vztahuje na patnáctileté žáky v zemích, které se účastnily šetření PISA zaměřeného na řešení problémů. Většina (54 %) těchto žáků pochází jen z pěti zemí: USA (21 %), Brazílie (14 %), Ruské federace (7 %), Japonska (7 %) a Turecka (5 %). Odkazy PHILPOT, R. A KOL. (BRZY VYJDE), “FACTORS THAT INFLUENCE THE DIFFICULTY OF PROBLEM SOLVING ITEMS”, CHAPTER 8 IN CSAPÓ, B. A J. FUNKE (EDS.), THE NATURE OF PROBLEM SOLVING, OECD PUBLISHING.