69 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl jednoduchou předloženou hypotézu. To žáci na úrovni 3 už jsou při řešení problémů samostatnější. Umí vytvořit hypotézu a sami ji otestovat. Poradí si s více překážkami - pokud se dají odstraňovat jedna po druhé, protože zvládnou naplánovat několik kroků dopředu. Rozdíl v průměrném výkonu mezi zeměmi s nejlepším a nejhorším výkonem je 163 bodů. Rozdíl v průměrném výkonu mezi zeměmi OECD s nejlepším a nejhorším výkonem je 113 bodů. V rámci jednotlivých zemí a ekonomických celků existuje ještě větší odstup mezi žáky s nejlepším a nejhorším výkonem (Tabulka V.2.2). V průměru se v zemích OECD rozdíl mezi 10 % žáků s nejlepším výkonem a 10 % žáků s nejhorším výkonem rovná 245 bodům; ovšem polovina všech žáků v zemích OECD dosáhla skóru v rozsahu 129 bodů od nejhoršího k nejlepšímu. Bereme-li všechny země OECD jako jednu jednotku, pak jedna směrodatná odchylka v rozložení výkonu žáka na škále schopnosti řešit problémy PISA odpovídá 100 bodům. To znamená, že v průměru v zemích OECD mají dvě třetiny žákovské populace skór do 100 bodů od průměru OECD, který byl nastaven na 500 bodů. Žáci na různých úrovních schopnosti řešit problémy Tento oddíl popisuje výkony s ohledem na šest úrovní schopnosti řešit problémy. Ty byly vytvořeny pro lepší vysvětlování výsledků šetření. Sedmá úroveň schopnosti, která se nachází pod úrovní 1, zahrnuje ty žáky, kteří neumějí úspěšně zodpovědět většinu otázek na úrovni 1. Obrázek V.2.5 ukazuje, co žáci normálně umějí na každé ze šesti úrovní schopnosti řešit problémy. Tyto přehledy vycházejí z podrobné analýzy náročnosti úkolů na každé úrovni. Náročnost úkolů zveřejněných úloh je popsána v Obrázku V.2.2. Rozložení výkonu žáků na úrovních schopnosti řešit problémy je zobrazena v Obrázku V.2.6. Schopnost na úrovni 6 Žáci na úrovni 6 jsou velmi zdatní v řešení problémů. Jsou schopni vytvořit úplný, ucelený a srozumitelný model struktury jakéhokoli problému, což jim ho umožňuje efektivně řešit. V zemích OECD dokáže řešit problémy na této úrovni pouze každý 40. žák (2,5 %), ale schopnosti žáků se v různých zemích liší. V Singapuru a Koreji je tento podíl více než třikrát větší (9,6 %, respektive 7,6 %). V Singapuru se téměř jedna desetina žáků řadí mezi nejlepší řešitele. Tyto dvě země jsou také na vrcholu celkového pořadí průměrného výkonu (Obrázek V.2.4). Naopak některé země a ekonomické celky s nadprůměrným celkovým výkonem nemají mnoho žáků na nejvyšší úrovni schopnosti řešit problémy. Mezi nimi jsou Itálie (průměrný skór 510 bodů) a Francie (511 bodů), obě s nižším než průměrným podílem žáků dosahujících úrovně 6 (1,8 % v Itálii, 2,1 % ve Francii) (Obrázek V.2.6 a Tabulka V.2.1). Skutečnost, že tak malý podíl žáků podává výkon na úrovni 6, svědčí o tom, že škála PISA rozlišuje schopnost řešit problémy až do nejvyšších úrovní, kterých jsou patnáctiletí žáci schopni dosáhnout. Skutečně, ve dvou zemích OECD a sedmi partnerských zemích a ekonomických celcích podalo výkon na této nejvyšší úrovni méně než jeden z 200 žáků.