59 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl správných odpovědí, tím větší obtížnost. Podle tohoto měřítka pokrývá všech 42 otázek na řešení problémů zařazených do PISA 2012 širokou škálu obtížnosti. Naopak relativní zdatnost žáků v testu lze odhadnout podle poměru správně zodpovězených testových otázek. Úspěšnost žáků v testu může být znázorněna na stejné stupnici, která měří obtížnost otázek. Odhady úspěšnosti žáků odrážejí ty otázky, které by žáci podle očekávání měli úspěšně zvládnout. To znamená, že žáci pravděpodobně budou schopni úspěšně zodpovědět otázky na stejné nebo nižší úrovni obtížnosti, která odpovídá jejich vlastní pozici na škále, i když to nemusí být pravidlem.1 Naopak je nepravděpodobné, že budou schopni zodpovědět otázky na vyšší úrovni obtížnosti, než odpovídá jejich pozici na škále. Opět platí, že to nemusí být pravidlem. Obrázek V.2.1 ilustruje, jak tento pravděpodobnostní model funguje. Čím výše se výkon žáka nachází nad danou otázkou na škále schopnosti, tím pravděpodobněji žák úspěšně zodpoví tuto a podobně obtížné otázky. Čím níže pod danou otázkou se výkon žáka nachází, tím nižší je pravděpodobnost, že žák dokáže úspěšně zodpovědět tuto a podobně obtížné otázky. Obrázek V.2.1 Vztah mezi otázkami a výsledkem žáka na škále Pozice žákovy schopnosti na této škále je stanovena ve vztahu ke konkrétní skupině otázek zahrnutých do šetření, ale stejně jako vzorek žáků, kteří se účastnili šetření PISA 2012, zastupuje všechny patnáctileté v zúčastněných zemích a ekonomických celcích, tak jednotlivé otázky použité v šetření jsou vybírány tak, aby jejich řešení vystihovalo definici schopnosti řešit problémy. Jak se v PISA 2012 definují úrovně schopnosti řešit problémy PISA 2012 poskytuje ucelenou škálu schopnosti řešit problémy, která vychází ze všech otázek v šetření. Škála schopnosti řešit problémy byla sestavena tak, aby průměrný skór členských států OECD byl 500 s tím, že přibližně dvě třetiny žáků ze zemí OECD získaly skór mezi 400 a 600 bodů.2 Pro lepší interpretaci toho, co výsledek žáků znamená konkrétně, je škála