28 Kreativní řešení problémů: schopnosti žáků řešit problémy z reálného života – V. díl (Podrobnější informace o omezeních, která s sebou vyloučení z šetření PISA 2012 nese, viz Příloha A2.) JAKÉ TYPY VÝSLEDKŮ TEST POSKYTUJE? Šetření PISA poskytuje tři hlavní typy výstupů: základní ukazatele, které poskytují základní profil znalostí a dovedností žáků; ukazatele, které vyjadřují, jak schopnosti souvisí s významnými demografickými, sociálními, ekonomickými a vzdělávacími proměnnými; a ukazatele trendů, které popisují změny ve výkonech žáků a ve vtazích mezi proměnnými a výsledky na úrovni žáků a na úrovni škol. Ačkoli mohou tyto ukazatele osvětlit některé závažné problémy, neposkytnou přímé odpovědi na politicky zaměřené otázky. K jejich zodpovězení se proto v rámci šetření PISA vyvinul politicky orientovaný analytický plán, který používá ukazatele jako základ pro veřejně politickou diskusi. KDE NAJDETE VÝSLEDKY? Toto je pátý ze šesti dílů, které předkládají výsledky PISA 2012. Úvodní část je věnována důvodům pro testování schopnosti řešit problémy v průzkumu PISA a uvádí, k jakým inovacím došlo v šetření pro rok 2012. Kapitola 2 představuje škálu výkonu při řešení problémů a popis úrovní schopnosti řešit problémy, zkoumá výsledky žáků v této oblasti a probírá vztahy mezi výsledky v řešení problémů a výsledky v matematice, čtení a přírodních vědách. Kapitola 3 nabízí detailní pohled na výsledky žáků v řešení problémů - zaměřuje se na jejich silné a slabé stránky při řešení některých typů úkolů. Kapitola 4 se věnuje rozdílům ve výkonech v řešení problémů, které souvisí se vzdělávacím programem, pohlavím žáků a jejich socioekonomickým postavením, případně přistěhovaleckým původem. Také zkoumá chování žáků a jejich postoje k řešení problémů a schopnost žáků zacházet s informačními a komunikačními technologiemi. Díl se uzavírá kapitolou, která probírá možné důsledky šetření PISA pro vzdělávací politiku a praxi. Ostatních pět dílů se zabývá těmito tématy: I. díl, Co žáci vědí a umí: výkony žáků v matematice, čtení a přírodních vědách, shrnuje výsledky žáků v PISA 2012. Popisuje, jak se výkon definuje a měří a jak se o něm informuje, předkládá výsledky hodnocení a ukazuje, jaké jsou schopnosti žáků v matematice. Kromě přehledu výsledků v matematice se tento díl zabývá způsoby, jak se výkon v této oblasti liší na dílčích škálách představujících různé aspekty matematické gramotnosti. Vzhledem k tomu, že všechna porovnávání výsledků vzdělávacích soustav musí brát v úvahu sociální a ekonomické podmínky dané země a zdroje, které tato země poskytuje na vzdělávání, I. díl také prezentuje výsledky v sociálním a hospodářském kontextu jednotlivých zemí. Kromě toho zkoumá vztah mezi frekvencí a intenzitou, s jakou žáci přicházejí do styku s učivem, tedy mezi „příležitostí k učení“ a výkonem žáků. Díl se uzavírá popisem výsledků žáků ve čtení a přírodních vědách. Kde jsou k dispozici srovnatelné údaje, zkoumá trendy výkonu žáků v matematice v období 2003 až 2012, ve čtení v období 2000 až 2012 a v přírodních vědách v období 2006 až 2012. Díl obsahuje i případové studie s podrobnějším zaměřením na školské reformy přijaté v zemích, které se v hodnocení PISA zlepšily. II. díl, Rovností k excelenci: dejme každému žákovi šanci na úspěch, definuje a měří rovnost ve vzdělávání a analyzuje, jak se vyvíjela v jednotlivých zemích a ekonomických celcích mezi