18 rozsahy. Zřetelný důraz na interaktivní problémy oproti statickým (přibližně v poměru 2:1) odráží rozhodnutí soustředit se na tento typ problémů, který mohl být díky počítačovému testování zařazen do rozsáhlého mezinárodního šetření vůbec poprvé. Převaha technických kontextů nad netechnickými odpovídá jak rostoucímu významu techniky v každodenním životě, tak i tomu, že je lze v počítačově zadávaném testu snáze simulovat. Tabulka 3 Přibližné rozložení bodů podle povahy problémové situace a podle kontextu* Technický kontext Netechnický kontext Celkem Statické problémové situace 11 % (10–15 %) 20 % (15–20%) 31 % (25–35 %) Interaktivní problémové situace 45 % (40–45 %) 25 % (25–30 %) 70 % (65–75 %) Celkem 55 % (50–60 %) 45 % (40–50 %) 100 % *Odchylky v součtech jsou způsobeny zaokrouhlením Dále bylo doporučeno zachovat zhruba stejné zastoupení osobních a sociálních kontextů, pokud to dovolí omezení daná doporučeným rozložením otázek podle hlavních dimenzí (které je uvedeno v tabulkách 2 a 3). V hlavním šetření připadne z celkového počtu bodů na otázky s osobními kontexty 59 % a na otázky se sociálními kontexty 41 %bodů. Prezentace výsledků v oblasti řešení problémů Výsledky v oblasti řešení problémů budou podobně jako výsledky v ostatních oblastech šetření PISA prezentovány na celkové škále, která bude mít průměr 500 a směrodatnou odchylku 100. Snadnější otázky budou umístěny na spodním konci škály, obtížnější na jejím horním konci. Pro lepší posouzení míry obtížnosti řešených problémů bude škála rozdělena na několik úrovní. Na škále bude vymezeno šest úrovní schopnosti, které umožní popsat rozložení schopností u patnáctiletých žáků v rámci zemí i mezi zeměmi. Dílčí škály nebudou vytvářeny, protože to použitý počet testových otázek neumožní. Úrovně schopnosti budou charakterizovány typickými činnostmi, které žáci na dané úrovni ovládají. Ty budou identifikovány na základě analýzy vědomostí a schopností nutných pro zodpovězení otázek na dané úrovni a charakteristik úkolů na dané úrovni (viz tabulka 1). Předpokládá se, že žáci na nejvyšší úrovni schopnosti budou schopni prokázat následující: plánovat a provádět řešení, která vyžadují promyšlení několika kroků dopředu a splnění několika omezujících podmínek řešení; uplatňovat složité způsoby uvažování; sledovat postup k cíli v průběhu celého procesu řešení a měnit plány, pokud to bude nutné; chápat a propojovat různé informace včetně těch, které jsou prezentovány neobvyklým způsobem; systematicky působit na problémovou situaci a záměrně vyhledávat neznámé informace. Žáci, kteří nedosáhnou ani základní úrovně schopnosti, budou ovládat nanejvýše následující: