3 Úvod Rozvoj schopnosti řešit problémy je důležitým cílem vzdělávání v řadě zemí. Vysoce rozvinutá schopnost řešit problémové situace usnadňuje další vzdělávání, úspěšné zapojení do společnosti, ale je nezbytná i pro mnohé osobní aktivity. Lidé musí často během života uplatňovat to, co se naučili, v nových situacích. K tomu potřebují ovládat základní myšlenkové a jiné obecné kognitivní dovednosti, které jsou podstatou individuální schopnosti řešit problémy (Lesh a Zawojewski, 2007). VÝCHODISKA PRO HODNOCENÍ SCHOPNOSTI ŘEŠIT PROBLÉMY VE VÝZKUMU PISA 2012 Řešení problémů bylo součástí výzkumu PISA již v roce 2003. Z tohoto šetření vyplynulo několik závěrů (OECD, 2005): V některých zemích dokázalo vyřešit poměrně složité problémy 70 % žáků, kdežto v jiných méně než 5 % žáků. Ve většině zemí nedokázalo více než 10 % žáků vyřešit elementární problémy. V zemích OECD v průměru polovina žáků nebyla schopna vyřešit těžší než elementární problémy. V různých zemích byly zjištěny značné rozdíly v rozložení schopnosti žáků řešit problémy. V různých zemích byly zjištěny různé vztahy mezi schopnosti žáků řešit problémy a schopnostmi vázanými na hlavní sledované oblasti (matematickou, čtenářskou a přírodovědnou gramotnost). Od doby, kdy byla vypracována koncepce hodnocení řešení problémů pro potřeby výzkumu PISA 2003 (OECD, 2003a1), byla provedena řada výzkumů týkajících se řešení komplexních problémů, transferu, počítačového hodnocení dovedností potřebných pro řešení problémů a hodnocení schopnosti řešit problémy na velkých souborech (např. Blech a Funke, 2005; Funke a Frensch, 2007; Greif a Funke, 2008; Klieme, 2004; Klieme et al., 2005; Leutner et al., 2004, Mayer, 2002; Mayer a Wittrock, 2006; O’Neil, 2002; Osman, 2010; Reeff et al., 2006; Wirth a Klieme, 2004). Tyto výzkumy vedly k hlubšímu pochopení dovedností, které se uplatňují při řešení problémů, a přispěly k jejich kvalitnějšímu měření. Pokroky ve vývoji počítačových programů a sítí nabízejí mnoho výhod, které lze využít pro testování. Testování prostřednictvím počítače umožňuje hodnotit žáky mnohem efektivněji bez nutnosti přepisu jejich odpovědí do elektronické podoby, zadávat dynamické a interaktivní problémy i získávat více informací o reálném průběhu řešení, například o typu, frekvenci, době trvání a sledu činností, které žáci provádějí při zodpovídání testových otázek. Počítačové testování může navíc zvýšit zájem žáků o řešení úloh. S ohledem na výše uvedené je nepochybně účelné doplnit koncepci řešení problémů z roku 2003 o metodické přístupy, které umožní shromažďovat informace o postupech žáků konaných v reálném čase. V praxi to znamená, že schopnost řešit problémy bude v šetření PISA 2012 hodnocena prostřednictvím počítačového testu, který bude zaměřen především na interakci žáka a problémové situace. 1 Český překlad je dostupný na http://www.csicr.cz/getattachment/cz/O‐nas/Mezinarodni‐setreni‐archiv/PISA/PISA‐2003/Koncepce‐reseni‐problemovych‐uloh‐publikace.pdf