Mezinárodní šetření PISA 2012 Finanční gramotnost patnáctiletých žáků 16/27 a Ruské federaci jsou však příslušné hodnoty pod průměrem OECD, což svědčí o slabším vlivu zázemí žáka na úroveň jeho finanční gramotnosti. Graf 3.2 Vztah mezi hodnotou ESCS a výsledkem ve finanční gramotnosti žáků Poznámka: Body v grafu reprezentují žáky. Pomocí míry závislosti výsledků žáků na indexu ESCS je možné popsat jednu z důležitých charakteristik vzdělávacího systému, kterou je rovnost příležitostí (equity). Čím spravedlivější je vzdělávací systém, tím je závislost výsledků žáků na jejich socioekonomickém zázemí slabší a naopak. V grafu 3.3 je znázorněno, jak by se změnily průměrné výsledky žáků zúčastněných zemí, kdyby se jejich průměrný index ESCS změnil o jednotku. Výsledky českých žáků by se přitom zlepšily o 45 bodů, což je mezi zúčastněnými zeměmi průměrná hodnota, která však odpovídá více než polovině bodového rozdílu mezi jednotlivými gramotnostními úrovněmi. Nejslabší závislost výsledků žáků na jejich socioekonomickém zázemí byla prokázána v Estonsku a v Itálii, kde by při zvýšení indexu ESCS o jednotku došlo k bodovému nárůstu o 24, resp. 25 bodů. Nejvíce jsou výsledky žáků ovlivněny indexem ECSC na Novém Zélandu (nárůst o 64 bodů). 200 300 400 500 600 700 800 -3 -2 -1 0 1 2 3 Index ESCS OECD ČR