Mezinárodní šetření PISA 2012 Finanční gramotnost patnáctiletých žáků 11/27 dívkám např. v Itálii (o 15 bodů), Šanghaji (o 13 bodů), Lotyšsku, Slovensku a Polsku (shodně o 12 bodů). Naopak úroveň finanční gramotnosti českých dívek a chlapců zůstává i po započítání výsledků z matematicky a čtení stejná. Graf 2.4 ukazuje, do jaké míry lze rozdíly ve výsledcích finanční gramotnosti žáků vysvětlit pomocí úrovně jejich matematické a čtenářské gramotnosti. Země jsou zde seřazeny vzestupně dle podílu rozdílů ve výsledcích ve finanční gramotnosti, které lze vysvětlit znalostmi a dovednostmi, které se dohromady uplatňují v matematice a čtení. Z grafu je možné vyčíst, že nejméně je rozptyl ve výsledcích vysvětlen úrovní v matematice a čtení dohromady v Kolumbii (30 %), nejvíce naopak na Novém Zélandu (81 %). V České republice je to 75 %, z čehož 54 % je přisuzováno znalostem a dovednostem, které se uplatňují v matematice a čtení společně (odpovídá průměru OECD). Samostatně úroveň ve čtení vysvětluje 5 % rozdílů ve výsledcích českých žáků a schopnosti uplatňované výhradně v matematice vysvětlují 17 %. Oblast finanční gramotnosti je specifická v tom, že na rozdíl od hlavních sledovaných gramotností v šetření PISA (matematické, čtenářské, přírodovědné) je rozvíjena napříč předměty, ačkoliv na řadě škol je vyučována jako samostatný předmět. Složení testů PISA umožňuje sledovat, jak finanční gramotnost souvisí s dalšími oblastmi – gramotností matematickou a čtenářskou. Výsledky šetření ve většině zemí ukazují, že žáci s vysokou úrovní matematické nebo čtenářské gramotnosti zároveň dosahují vysoké úrovně finanční gramotnosti. Naopak znalosti a dovednosti využívané v oblasti finanční gramotnosti mohou zároveň podporovat či jsou do jisté míry shodné se znalostmi a dovednostmi v oblasti čtenářské i matematické gramotnosti.