87 NEJVYŠŠÍ VĚŽE HODNOCENÍ 10 ZÁMĚR OTÁZKY: Zpracování informací: interpretace Analyzovat informace uvedené v souboru grafů Úplná odpověď Kód 1: Všechny tři odpovědi správně: ani na jednom, obrázek 2, ani na jednom v tomto pořadí. Nevyhovující odpověď Kód 0: jiné odpovědi Kód 9: nezodpovězeno Motivační a behaviorální složky čtenářské gramotnosti O čtenářské angažovanosti a metakognici bylo v předchozích verzích koncepčního rámce pojednáno jen velmi stručně. Nyní, v šetření PISA 2009, je jim věnováno významnější místo a podrobnější diskuze, neboť byla uznána jejich důležitost ve vztahu k dosaženým čtenářským dovednostem. ČTENÁŘSKÁ ANGAŽOVANOST Význam čtenářské angažovanosti Rozvíjení čtenářské gramotnosti se neomezuje na rozvoj dovedností a znalostí. Zahrnuje též motivaci, postoje a chování. Na základě soudobého výzkumu jsou tyto složky považovány za klíčové faktory ve vztahu k dosaženým čtenářským výsledkům (viz Guthrie & Wigfield, 2000; McKenna, Kear, & Ellsworth, 1995). Pomocí empirických studií byla doložena vazba mezi čtenářskými praktikami a dosaženými čtenářskými výsledky jak v dospělé, tak i žákovské populaci (Campbell, Voelkl, & Donahue, 1997; Guthrie & Wigfield, 2000; OECD and STATCAN, 2000). Výsledky šetření PISA 2000 ukázaly, že v každé zemi, která se šetření zúčastnila, souvisela úroveň čtenářské angažovanosti žáků pozitivně a významně s jejich čtenářskými dovednostmi. U čtenářské angažovanosti byla dokonce nalezena nejvyšší korelace mediánu s dosaženými výsledky. Tato korelace převyšovala i korelaci mediánu čtenářské gramotnosti a sociokulturního statusu (OECD, 2002). Tyto a další výstupy pak společně poukazují na důležitou roli, kterou může čtenářská angažovanost hrát při snižování některých zjištěných rozdílů ve výsledcích mezi různými dílčími skupinami v každé účastnící se zemi. Tyto výstupy ospravedlňují zahrnutí a dokonce i rozvoj takového měření v šetření PISA 2009. Důležitou složkou koncepčního rámce pro čtenářskou gramotnost v šetření PISA 2009 je čtení elektronických textů. Aby bylo možné porovnávat rozdíly mezi čtenářskou angažovaností ve čtení tištěných textů a textů v elektronické podobě, byl navržen jednotný koncepční rámec. Ten vymezuje dva konstrukty: angažovanost jedince a vzdělávací kontext. Základy pro koncepci angažovanosti