34 2 PIRLS 2011 & TIMSS 2011 – V YBRANÁ ZJIŠTĚNÍ Budeme-li u matematiky na úrovni žáka kontrolovat socioekonomické zázemí a navíc ještě zvládá-ní počátečních početních úkolů, zůstane mezi školami nevysvětleno 6 % rozdílů. V tomto případě připadají na jednotkové změny indexů změny ve výsledku o 16 bodů v případě socioekonomického zázemí a o dalších 9 bodů v případě zvládání počátečních početních úkolů.Ve společných datech TIMSS a PIRLS jsme se na výsledky českých žáků pokusili podívat také podle toho, jak žáci vnímají zájem rodičů o dění ve škole, o situaci ve škole, o přístup učitelů a o probíranou látku. A to prostřednictvím konkrétních dotazníkových položek (tvrzení) z vybraných otázek.Jako první byly prostřednictvím kvartilů analyzovány rozdíly ve výsledcích žáků v matematice, v pří-rodovědě a ve čtení s ohledem na rozložení odpovědí žáků na otázku zjišťující míru souhlasu s tvrze-ním „Do školy chodím rád/a“. Jak naznačuje tabulka 2.4, je možné částečně sledovat souvislost v tom smyslu, že čím více se žáci „posouvali“ od nesouhlasného k souhlasnému pohledu, tím vyšší průměrný výsledek měli v matematice v rámci jednotlivých kvartilů, ale s ohledem na hodnoty chyb není možné celkově hovořit o statisticky významných rozdílech. A také s ohledem na kvartilové hodnoty není možné doložit jednoznačný růst pro odpověď rozhodně souhlasím (pokles oproti hodnotám u odpovědi spíše souhlasím).Analogicky jsme analyzovali souvislost odpovědí na toto tvrzení vzhledem k výsledkům v přírodově-dě a ve čtení. Situace je stejná jako v případě matematiky. Nezjistili jsme statisticky významné roz-díly ani jednoznačný rostoucí trend (vyšší míra souhlasu, vyšší průměrný výsledek). Druhé tvrzení, které bylo ve vztahu k výsledkům v matematice, v přírodovědě a ve čtení analyzováno, se také týkalo pocitu ve škole („Mám pocit, že jsem ve škole dobře zapadl/a“). Ani v tomto případě nebyl zjištěn statisticky významný a jednoznačný vztah.Dalším aspektem, který jsme analyzovali, byla zkušenost žáků s šikanou. Ačkoli nelze hovořit o sta-tisticky významném vztahu, považujeme za důležité zmínit, že se jedná o problematiku, kterou nelze podceňovat. Jistý náznak skutečnosti, že žáci, kteří mají se šikanou nejčastější zkušenost, dosahují slabších výsledků, ilustruje tabulka 2.5. Ta dokumentuje jedno ze šesti tvrzení obsažených v otázce Tab. 2.4 Hodnoty kvartilů v matematice k tvrzení „Do školy chodím rád/a“Tab. 2.5 Hodnoty kvartilů v matematice k tvrzení „Spolužáci mě nutili dělat něco, co jsem nechtěl/a“25. percentil S.E.50. percentil S.E.75. percentil S.E.Rozhodně souhlasím 447 7,0 505 8,3 554 6,0 Spíše souhlasím 474 3,7 522 3,1 565 2,3 Spíše nesouhlasím 468 8,2 514 3,2 560 3,9 Rozhodně nesouhlasím 453 5,9 502 8,0 546 6,0 25. percentil S.E.50. percentil S.E.75. percentil S.E.Nejméně jednou za týden 413 23,0 481 10,6 536 18,7 Jednou nebo dvakrát za měsíc 453 5,3 508 12,0 554 7,0 Několikrát za rok 479 7,7 522 6,6 566 2,8 Nikdy 464 3,3 513 2,9 560 2,1