33 2 SOUVISLOSTI MEZI ČTENÍM, MATEMATIKOU A PŘÍRODOVĚDOU Podle očekávání pozorujeme velmi silnou vazbu mezi výsledky v jednotlivých předmětech; žáci, kte-ří vykazují dobré výsledky v jednom z předmětů, dosahují z pravidla také dobrých výsledků ve zbý-vajících dvou předmětech. Žáci, kteří mají problémy v některém z předmětů, mají je obvykle také v ostatních předmětech.Silný vztah je mezi tím, jak často rodiče s dětmi v předškolním věku dělají počáteční čtenářské a počá-teční počtářské aktivity. Z hodnoty korelačního koefi cientu můžeme usuzovat na to, že rodiče dělají s dětmi oba druhy aktivit poměrně vyrovnaně (často, nebo naopak méně často), většinou nedochází k upřednostňování jednoho z nich. S tím zřejmě souvisí i poměrně silný vztah mezi zvládáním obou typů úkolů při nástupu do školy.Ze sledovaných indexů má na výsledky žáků největší vliv index domácí zdroje pro učení, což se dalo rovněž předpokládat. Tento ukazatel poměrně dobře popisuje rodinné zázemí žáků a vzhledem k jeho složení jej můžeme považovat za faktor socioekonomického statusu. Z jiných studií (např. PISA) je známý velký vliv právě tohoto faktoru na výsledky žáků.Podle hodnot uvedených v tabulce má na výsledky žáků určitý vliv ještě úroveň zvládání počáteč-ních početních úkolů při nástupu do školy. Vliv tohoto faktoru je silnější než vliv počátečních čte-nářských úkolů. Zajímavé se zdá být zjištění, že dělání počátečních čtenářských aktivit má stejný vliv na zvládání počátečních čtenářských i početních úkolů.U žáků prvního stupně základní školy, kteří chodí do relativně jednotné školy, neočekáváme tak velké rozdíly ve výsledcích nebo takový vliv socioekonomického zázemí jako v případě šetření PISA, které testuje patnáctileté žáky. Přesto je z tabulky 2.2 patrné, že vliv socioekonomického zázemí žáků není nezanedbatelný. Velké rozdíly tohoto faktoru jsme zaznamenali u výše popisovaných čtyř skupin žáků podle počtu předmětů, ve kterých žáci dosáhli vysoké úrovně. Rozdíl mezi průměrnou hodnotou indexu skupiny s nejlepšími a skupiny s nejslabšími žáky překročil jeden a půl násobku směrodatné odchylky.Pro následující analýzu jsme použili modelů získaných prostřednictvím speciálního statistického softwaru HLM. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli se liší také podle toho, ke kterému předmě-tu je vztahujeme. Důležitým ukazatelem vzdělávacího systému je, jaká část rozdílů ve výsledcích žáků připadá na rozdíly mezi školami. V tabulce 2.3 uvádíme rozdíly mezi školami a velikost změny ve výsledku žáků v matematice a ve čtenářské gramotnosti, která připadá na jednotkovou změnu indexu domácí zdroje pro učení.V případě, že kontrolujeme socioekonomické zázemí na úrovni žáka vyjádřené indexem domácí zdroje pro učení, podaří se nám v obou případech vysvětlit přibližně polovinu uvedených rozdílů mezi školami. Na jednotkovou změnu indexu připadá u obou předmětů změna výsledku přibližně o 17 bodů. Jaký vliv má na výsledek v matematice socioekonomické zázemí na úrovni školy, je patr-né z posledního řádku tabulky 2.3.Tab. 2.3 Rozdíly mezi školami, vliv domácího zázemí Rozdíl mezi školami Změna výsledku Čtení 8,3 %—Čtení + rodinné zázemí žáka 3,5 %17,0 Matematika 14,8 %—Matematika + rodinné zázemí žáka 7,5 %17,3 Matematika + rodinné zázemí školy 3,5 %37,5