29 2 SOUVISLOSTI MEZI ČTENÍM, MATEMATIKOU A PŘÍRODOVĚDOU Největší zastoupení žáků, kteří dosáhli vysoké úrovně, pozorujeme v části vyhrazené všem třem předmětům. Můžeme tedy říci, že žáci 4. ročníku, kteří dosahují dobrých výsledků, dosahují dosti často dobrých výsledků ve všech předmětech. Větší zastoupení měli dále žáci, kteří dosáhli vyso-ké úrovně pouze ve čtení a v jeho kombinaci s přírodovědou. Naopak kombinace nadprůměrného výsledku v matematice s některým ze dvou předmětů nejsou příliš častým jevem a dosažení nad-průměrné úspěšnosti pouze v matematice je také jen ojedinělé. Pokud tedy žáci dosáhnou vyso-ké úrovně v matematice, dosáhnou také ve většině případů (asi dvě třetiny) této úrovně ve čtení i v přírodovědě.Nyní žáky seskupíme do čtyř skupin (viz obrázek 2.4) podle toho, v kolika předmětech dosáhli vysoké úrovně, aniž by nás zajímalo, o které předměty se jedná.Skupiny českých žáků, kteří dosáhli vysoké úrovně v jednom, ve dvou nebo ve všech třech předmě-tech, jsou stejně četné a v každé se nachází přibližně jedna pětina populace. Jak se liší průměrné výsledky uvedených skupin žáků, zachycuje obrázek 2.5.Pouze přírodověda 6 %Pouze čtení 12 %Pouze matematika 2 %Čtení a přírodověda 14 %Matematika a přírodověda 4 %Čtení a matematika 3 %Čtení, matematika a přírodověda 21 %V žádném ze tří předmětů38 %V žádném předmětu V 1 předmětu Ve 2 předmětech Ve všech 3 předmětech 38 %20 %21 %21 %Obr. 2.3 Podrobné rozdělení nadprůměrných žáků podle předmětůObr. 2.4 Rozdělení žáků podle počtu předmětů s nadprůměrným výsledkem