9 1 VÝVOJ VÝSLEDKŮ V ČASE ve kterých si žáci s horšími výsledky vedli vzhledem k průměru stejných skupin žáků všech 13 zemí lépe než žáci s dobrými výsledky. Pouze všichni žáci Norska zde vykazovali podprůměrný výsledek, naopak celé spektrum žáků ostatních čtyř zemí je nad průměrem. Ve třetí skupině si všechny výkon-nostní skupiny žáků jednotlivých zemí vedly v roce 1995 vzhledem k průměru 13 zemí přibližně stej-ně. Nadprůměrný relativní výsledek prokázaly všechny skupiny českých žáků, výsledek žáků z USA se v celém spektru přibližně rovnal průměru, zatímco u žáků ze Slovinska byl asi o 60 bodů pod ním.Celý relativní profi l českých žáků leží nad profi ly rakouských i maďarských žáků. Přibližně čtvrtina nej-lepších českých žáků prokázala lepší výsledky než stejná skupina žáků z Nizozemska a desetina českých nejúspěšnějších žáků se vyrovnala nebo byla dokonce lepší než stejná část žáků z Hongkongu.V roce 2007 zůstal u všech zemí první skupiny zachován rostoucí profi l, mnohem výrazněji ros-toucí profi l pozorujeme oproti roku 1995 u Maďarska, ve druhé skupině se klesající profi l změnil na konstantní u Japonska a Norska. Tato změna byla v obou zemích způsobena zhoršením relativ-ního výsledku především slabších žáků, přičemž se skupiny žáků se slabším výsledkem zhoršily více než skupiny s lepším výsledkem. Ve třetí skupině zemí zůstal zachován přibližně konstantní profi l pouze pro USA, u České republiky a u Slovinska se profi l změnil na klesající. Zatímco se slovinští žáci v celém spektru zlepšili (více se přitom zlepšili žáci vykazující horší vědomosti a dovednosti v mate-matice oproti žákům s lepšími výsledky), čeští žáci se v celém spektru velmi zhoršili. Celý relativní profi l českých žáků se přesunul z nadprůměru do podprůměru a zůstal pouze nad profi -lem Norska, více se přitom zhoršil relativní výsledek vztažený k průměru 13 zemí u skupin žáků s lep-šími výsledky než u skupin s horšími výsledky.V roce 2011 byl ve většině případů zachován charakter profi lů výsledků žáků jednotlivých zemí z roku 2007 s tím, že došlo k jejich posunům vůči průměru dané skupiny zemí. Změny pozorujeme u Singapuru, jehož profi l lze považovat za konstantní, a u Norska, které má stejně jako v roce 1995 profi l mírně klesající. Relativní výsledky českých žáků vůči průměru zemí se zlepšily u všech sku-pin žáků, přesto zůstává celý relativní profi l pod průměrem a nachází se pouze nad profi ly Norska a Nového Zélandu. Kromě 10 % nejslabších žáků, kteří vykazují horší výsledek, mají čeští žáci prak-ticky totožný relativní profi l výsledků se žáky ze Slovinska.Příklady využití výsledků šetření TIMSS Na nejrůznějších fórech se setkáváme s tím, jak vážně a zodpovědně jednotlivé země chápou své zapojení do mezinárodních projektů a jak se snaží co nejlépe využít získané poznatky a data pro zkva-litnění národních vzdělávacích systémů a výukových procesů na školách.V následujícím bloku stručně uvádíme vybrané příklady toho, jakým způsobem výše popisované země využívají výsledky šetření TIMSS.Anglie – Klíčové dokumenty vzdělávací politiky se odkazují na TIMSS a další mezinárodní šetření. Výsledky TIMSS a jejich analýzy byly vyžity při revizi kurikula podobně jako ve většině zemí.Austrálie – Z šetření TIMSS se zjišťuje, jakou podporu by potřebovali učitelé při výuce matematiky a přírodních věd. Výsledků šetření se využívá při zdůvodňování fi nancování podpůrných programů pro zkvalitnění výuky.Maďarsko – Dříve měly veřejnost a média o výsledky malý zájem, ten se nastartoval po neúspěchu v PISA 2000. Proběhlo několik konferencí, kde se diskutovalo o výsledcích národních i mezinárod-ních šetření.