Česká školní inspekce Kritéria hodnocení Čj.: ČŠIG-1334/15-G21 podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Schváleno ministryní školství, mládeže a tělovýchovy po projednání v 27. poradě vedení MŠMT dne 14. července 2015 36/45 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Modifikace pro vyšší odborné vzdělávání 2 1 Koncepce a rámec školy Kvalitní škola ví, kam chce směřovat, a jde úspěšně za svým cílem. Kritéria v této oblasti kladou důraz na jasná pravidla a mechanismy, s jejichž pomocí vedení školu řídí a které umožňují efektivní organizaci školy a její rozvoj a zajišťují, že škola je bezpečné, příjemné a vstřícné místo pro efektivní vzdělávání a osobnostní rozvoj studentů. Základem systematického zvyšování kvality je srozumitelná vize, koncepce a formulace cílů školy. Klíčovou součástí cílů školy je akreditovaný vzdělávací program, který je v souladu se všemi právními předpisy týkajícími se vzdělávání. Pro systematický rozvoj kvality vzdělávání je důležité, aby vedení školy prostřednictvím konstruktivních vztahů a diskuzí se zřizovatelem získalo nejen porozumění zřizovatele pro tyto vize a cíle a pro podmínky potřebné pro jejich dosažení, ale i zřizovatelovu identifikaci s realistickou vizí a strategií školy sladěnou s vizí rozvoje obce nebo kraje. Kvalitní škola je organickou součástí svého regionu, aktivně se zapojuje do jeho života. Kvalitní vzdělávání nelze poskytnout bez toho, aby se studenti a všichni aktéři cítili ve škole bezpečně. Kvalitní škola je bezpečné a otevřené místo vstřícné k oprávněným potřebám studentů, pedagogů, vedení a dalších aktérů, místo umožňující otevřenou a konstruktivní komunikaci. Má jasná, všem srozumitelná pravidla a mechanismy organizace své činnosti a řešení problémů, aktivně uplatňuje prevenci všech forem rizikového chování. Škola má jasně formulovanou vizi a realistickou strategii rozvoje, které pedagogičtí pracovníci sdílejí a naplňují3 Škola má jasně formulovanou, srozumitelnou a reálnou koncepci svého rozvoje na období 3–5 let a dlouhodobé záměry na období 5 a více let. Stanovují vize a cíle, identifikují podmínky potřebné pro jejich dosažení, priority a postupy, které vedení a pedagogický sbor plánují učinit pro dosažení vytyčených cílů v souladu se zásadami profesního vzdělávání, s přípravou studentů na celoživotní učení a na uplatnění ve světě práce a v občanských rolích. Jsou formulovány s otevřeností k trendům ve vzdělávání, společnosti, ekonomice, technologiích a ke společenské poptávce, včetně relevantního střednědobého trendu na pracovním trhu. Strategické záměry jsou dobře dostupné veřejnosti, škola o nich od počátku zpracování systematicky komunikuje s relevantními aktéry profesního vzdělávání, především z řad praxe a regionálních orgánů, a usiluje o jejich zpětnou vazbu. Vedení a pedagogové se se strategií prokazatelně identifikují a škola vynakládá maximální úsilí na to, aby se s její strategií identifikoval i zřizovatel. Strategické záměry jsou v odpovídajících intervalech aktualizovány. 2 Východiskem pro kritéria a jejich specifikaci byly kromě obecně legislativního rámce a vymezení a obecně přijaté struktury kritérií pro hodnocení různých vzdělávacích úrovní v gesci ČŠI i dokumenty platné v Evropském vysokoškolském prostoru (EHEA) pro celé terciární vzdělávání včetně politických komuniké ministrů a Evropských standardů a směrnic pro zabezpečení kvality v EHEA, výstupy IPn Q-Ram a návrhy týkající se definice a charakteristik profesně zaměřeného terciárního vzdělávání ze strany EURASHE, evropské reprezentace tohoto typu vzdělávání. 3 Při posuzování strategie rozvoje vyššího odborného vzdělávání je třeba přihlédnout k značné míře nejasnosti týkající se cílů, postavení v systému a možného dalšího rozvoje na celorepublikové i krajské úrovni, k nevyjasněnosti vztahu a vazeb vůči vysokoškolskému vzdělávání, které sektor vyšších odborných škol dlouhodobě provází a do značné míry problematizuje přijetí jakýchkoli konkrétních strategických záměrů. V případě vyjasnění koncepce a podpory rozvoje je vhodné celou sadu kritérií následně revidovat.