Česká školní inspekce Informace Čj.: ČŠIG-1127/16-G2 Podmínky, průběh a výsledky vzdělávání ve školních klubech 3/8 1 Úvod Školní kluby jsou školská zařízení pro zájmové vzdělávání a poskytují zájmové vzdělávání žákům jedné nebo několika škol podle vlastního školního vzdělávacího programu, vycházejí ze zájmů a potřeb jednotlivých žáků. Od školní družiny se klub liší především starším věkem účastníků a odlišnými formami činností. Činnost školních klubů je totiž určena přednostně žákům druhého stupně základní školy, žákům nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia a odpovídajícím ročníkům osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Účastníkem může být i žák prvního stupně základní školy, který není přijat k pravidelné denní docházce do družiny. Tabulka č. 1 Počet školních klubů a zapsaní účastníci Školní kluby 2012/2013 2013/2014 2014/2015 2015/2016 počet 526 540 552 572 zapsaní účastníci 44 950 44 547 44 873 46 980 Mezi školními roky 2012/2013 až 2015/2016 docházelo každoročně ke zvyšování počtu školních klubů, ve sledovaném období došlo také k nárůstu zapsaných účastníků. Ve školním roce 2015/2016 působilo celkem 572 školních klubů a v nich bylo zapsáno 46 980 účastníků. V období od 1. 9. 2014 do 15. 3. 2016 provedla Česká školní inspekce inspekční činnost v 60 školních klubech. Informace v následujícím textu se týkají těchto 60 zařízení, ve kterých byly hodnoceny podmínky, průběh a výsledky vzdělávání. 2 Podmínky vzdělávání ve školních klubech 2.1 Prostorové, materiální a bezpečnostní podmínky ve školních klubech Samostatné prostory pro svou činnost měly přibližně dvě třetiny školních klubů. Upravenou třídu, kde je prostor pro hry a odpočinek, využívalo 25,4 % navštívených školních klubů. 13,6 % navštívených školních klubů provozovalo činnost ve třídě bez úprav, kde žáci většinou seděli v lavicích. Graf č. 1 Prostory pro zájmové vzdělávání školní kluby – podíl (v %) Přestože navštívené školní kluby realizovaly svoji činnost z jedné třetiny v méně vhodných prostorových podmínkách, naplňování obsahu školního vzdělávacího programu jim umožňovalo využívání dalších školních a místních prostor, které jim nahrazovalo zejména chybějící speciální zázemí. Školní kluby nejčastěji využívaly tělocvičny (82,5 %) a školní hřiště 13,6 25,4 66,1 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 třída bez úprav upravená třída samostatné prostory