26 Na rozdíly mezi skupinami žáků se lze dále podívat z hlediska zájmu žáků o informační a komunikační technologie. Jedná se o index, který mezinárodní centrum vytvořilo na základě odpovědí žáků na skupinu tvrzení9. Hodnoty indexu jsou udávány na škále, která má mezinárodní průměr 50. U žáků v České republice byly zjištěny hodnoty kolem průměru, jak přibližuje tabulka 4.3. Přesto lze sledovat jisté rozdíly. Skupina žáků s nejvyššími testovými výsledky má v obou druzích škol vyšší hodnotu indexu zájmu o informační a komunikační technologie, byť se nejedná o statisticky významné rozdíly.TABULKA 4.3 ŽÁCI A ZÁJEM O INFORMAČNÍ A KOMUNKAČNÍ TECHNOLOGIE (HODNOTA INDEXU)Skupina žákůČR Základní škola Víceleté gymnázium Celkem Celkem Nejnižší výsledek Nejvyšší výsledek Celkem Nejnižší výsledek Nejvyšší výsledek 50 50,5 49,9 51,1 49 41,1 49,4 V dotazníku se žáci vyjadřovali i ke konkrétním dovednostem v tom smyslu, jestli se je naučili ve škole. Z předchozí třetí kapitoly je zřejmé, že žáci v České republice mají nemalé rezervy v dovednostech spojených s prací s informacemi a v bezpečném používání počítačů. Poměrně velký podíl žáků si potenciálních rizik není zatím vědom. Proto se podíváme konkrétně na to, jestli se žáci naučili posoudit důvěryhodnost informací z internetu ve škole. Při celkovém pohledu je posouzení důvěryhodnosti informací spolu s uváděním odkazů na internetové zdroje nejméně zastoupené v rámci dovedností, ke kterým se žáci vyjadřovali. Jen necelé dvě třetiny žáků se naučily posoudit důvěryhodnost informací z internetu ve škole, jak vyplývá z tabulky 4.4. Rozdíly mezi dívkami a chlapci prakticky nebyly zaznamenány. Stejně tak se neobjevily žádné významné rozdíly mezi žáky s nejnižšími a nejvyššími výsledky.TABULKA 4.4 ŽÁCI SE NAUČILI VE ŠKOLE POSOUDIT DŮVĚRYHODNOST INFORMACÍ Z INTERNETU (ODPOVĚDI ANO, V %)Skupina žákůČR Základní škola Víceleté gymnázium Celkem Celkem Nejnižší výsledek Nejvyšší výsledek Celkem Nejnižší výsledek Nejvyšší výsledek 58,8 59,3 61,4 62,9 55,7 0 56,6 Prostřednictvím souhrnných indexů (opět s hodnotami udávanými na škále s mezinárodním průměrem 50) lze analyzovat, jaké je sebehodnocení žáků ve znalostech a dovednostech v oblasti počítačové a informační gramotnosti. Žáci se vyjadřovali k tomu, jak dobře zvládají jednotlivé úkony s počítačem. Konkrétně je k dispozici index sebehodnocení základních znalostí a dovedností10 a index sebehodnocení pokročilých znalostí a dovedností11.9 Žáci v otázce vyjadřovali míru souhlasu s tvrzeními, jako je např. Rád/a se učím nové věci na počítači; Považuji za zábavnější dělat práci pomocí počítače než bez něj; Počítač používám, protože mne velmi zajímají počítačové technologie; Pracovat s počítačem je pro mě velice důležité; Myslím si, že používat počítač je zábava.10 Konkrétně se jednalo o tyto položky: Hledat a najít soubor ve svém počítači; Upravovat digitální fotografie nebo jiné grafické obrázky; Vytvářet nebo upravovat dokumenty (např. úkoly do školy); Hledat a najít potřebné informace na internetu; Vytvořit multimediální prezentaci (se zvukem, obrázky nebo videem); Nahrát text, obrázky nebo video do internetového profilu.11 Konkrétně se jednalo o tyto položky: Použít software k vyhledání a odstranění počítačových virů; Vytvořit databázi (např. s využi-tím programu Microsoft Access); Vytvořit nebo upravit webovou stránku; Změnit nastavení svého počítače za účelem zlepšení jeho chodu nebo odstranění problémů; Používat tabulkový procesor k výpočtům, ukládání dat nebo tvorbě grafů; Vytvořit počítačový program nebo makro (např. s využitím Basic, Visual Basic); Vytvořit počítačovou síť.