7 SHRNUTÍ ››Z hlediska obecného používání počítačů nečiní českým žákům potíže jednoduché úkony spojené s ovládáním softwaru (např. otevřít e-mail či editor kliknutím na aktivní odkaz).››Relativně vysoký podíl žáků (základní školy okolo 60 %; víceletá gymnázia okolo 80 %) dokázal v souladu s danými pokyny vyhledat, posoudit a použít informace při tvorbě informačního produktu (např. letáku, prezentace, plakátu či webové stránky). Jednalo se však o úkony typu „kopírovat – vložit“. ››Při složitějším zadání, kdy žáci museli navíc dané informace přizpůsobit (tj. přeformulovat vlastními slovy) pro určité publikum, uspělo pouhých 9 % českých žáků.››Tvorba informačních produktů se týkala také uplatňování základních estetických a typografických pravidel při práci s textem a obrazem. Zatímco z estetického hlediska (tj. např. použití barev konzistentním způsobem, dostatečný kontrast textu a pozadí) byla velká většina výsledných informačních produktů hodnocena pozitivně, uplatňování typografických pravidel (rozvržení a formátování textu) se ukázalo být pro české žáky slabší stránkou.››Z hlediska obecného používání počítačů patří mezi slabší stránky např. rozpoznání typů souborů podle přípon nebo zvládnutí uložení souboru. Pětina žáků nezvládne poznat prezentaci podle přípony. S úkonem, jako je „uložit soubor jako“ s daným názvem, si nedokázaly poradit dvě třetiny žáků základních škol a více než polovina žáků víceletých gymnázií.››Ukazuje se, že schopnost ověřovat věrohodnost informací a informačních zdrojů představuje pro žáky v ČR oblast, v níž mají nemalé rezervy. Pouhá čtvrtina žáků dokázala správně posoudit spolehlivost informací ze stránek typu Wikipedie a více než 80 % českých žáků nedokázalo vyhodnotit míru věrohodnosti informací z komerční webové stránky, která za zdánlivě vědeckými tvrzeními skrývala reklamu na určitý produkt.››Co se týká bezpečného používání informací, většina žáků si uvědomuje rizika spojená s uváděním údajů (adresa bydliště) ve veřejném profilu nějaké webové služby nebo rizika spojená s uložením hesla (např. do e-mailového účtu) v internetovém prohlížeči na sdíleném počítači.››Jen necelé dvě třetiny žáků jsou si ale vědomi rizika veřejně přístupné e-mailové adresy. Méně než polovina žáků dovede poznat placenou reklamu ve výsledcích vyhledávání. A jen méně než třetina žáků rozpozná podvodný e-mail. ››Ačkoli se žáci podle svých vyjádření řadu záležitostí týkajících se počítačové a informační gramotnosti naučili mimo školu, neznamená to, že by škola nehrála důležitou roli v osvojování znalostí a dovedností. Ukázalo se, že škola je důležitou oporou pro žáky s nejnižšími výsledky i pro žáky s nejvyššími výsledky.