23 Na obrázku 4.1 je patrné, že žáci měli k dispozici jednoduchý software pro tvorbu informačních produktů a okno webového prohlížeče, kde mohli nalézt požadované informace potřebné pro tvorbu plakátu. Analogicky vypadaly také výše zmíněné velké úkoly z ostatních testových modulů. Z první analytické publikace věnované šetření ICILS 201336 vyplynulo, že českým žákům nečiní velké potíže uplatňování estetických pravidel při práci s barvami (textu, pozadí), nicméně potýkají se s aplikací pravidel typografických, jako je rozvržení a formátování textu. Jak si však stojí ve srovnání se žáky ostatních zemí? Na nejnižší, tedy první dovednostní úroveň spadalo kritérium hodnotící konzistenci barev použitých na plakátu. Toto kritérium zohledňovalo plánování použití barev tak, aby označovaly různé role různých částí textu. Úspěšnost českých žáků dosáhla 91 % a nijak se nevymyká z výsledků žáků ostatních zemí. Hodnocení barevného kontrastu na plakátu potom zohledňovalo, zda je kontrast použitých barev (týká se písma a pozadí plakátu) dostatečný na to, aby byl všechen text čitelný a všechny obrázky viditelné. Svou obtížností bylo toto kritérium zařazeno na třetí dovednostní úroveň. Navzdory tomu čeští žáci prokázali velmi vysokou úspěšnost (81 %), která výrazně kontrastuje s úspěšností žáků z ostatních zemí, jak ilustruje graf níže. Vzhledem k tomu, že čeští žáci prokázali nadstandardní úspěšnost při práci s barevným kontrastem také v ostatních velkých úkolech, jsou v grafu 4.3 pro úplnost zobrazeny výsledky ze všech testových modulů. GRAF 4.3 ÚSPĚŠNOST ŽÁKŮ V POUŽITÍ BAREVNÉHO KONTRASTU PŘI ZPRACOVÁNÍ ČTYŘ TYPŮ INFORMAČNÍCH PRODUKTŮ (V %)0102030405060708090ČeskárepublikaChorvatskoNěmeckoPolskoSlovenskoSlovinsko%PlakátPrezentaceWebová stránkaLeták811923212424842329233129762533323135742831293533 Jak bylo uvedeno výše, výsledné informační produkty žáků byly posuzovány rovněž z hlediska dodržování typografických pravidel, tj. zda jsou v textu použity nástroje formátování takovým způsobem, aby čtenáři usnadnily orientaci v textu. Tato dovednost byla zařazena na čtvrtou, tedy nejvyšší dovednostní úroveň. Jak je patrné z grafu 4.4, pouhá pětina českých žáků dokázala vhodně aplikovat typografická pravidla při tvorbě plakátu, což je v mezinárodním srovnání jeden z nejnižších výsledků. Více než dvojnásobné úspěšnosti dosáhli žáci Polska a Německa a lépe si vedli i žáci Slovenska a Chorvatska. Při tvorbě informačního letáku si s vhodným formátování textu poradila ještě menší část žáků, okolo 10 % ve všech sledovaných zemích. Překvapivě vyšší podíl žáků dokázal vhodně upravit text při tvorbě prezentace (vhodné formátování muselo být použito na všech snímcích obsahujících nějaký text). Čeští žáci si v tomto případě vedli obdobně jako jejich spolužáci z Chorvatska, Německa a Polska, kde úspěšnost dosáhla přibližně jedné třetiny. Lépe si vedli slovenští žáci (typografická pravidla dokázalo aplikovat více než 50 % z nich) a naopak nejslabších výsledků dosáhli nejen při tvorbě prezentace, ale také při tvorbě letáku a plakátu žáci Slovinska. 36 Silné a slabé stránky českých žáků v testu počítačové a informační gramotnosti (http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/ICILS)