13 TABULKA 2.2 PODÍLY DÍVEK A CHLAPCŮ S NEJLEPŠÍM A S NEJSLABŠÍM VÝSLEDKEM V TESTU POČÍTAČOVÉ A INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI (V %)1314 Skupina žákůSkupina žákůNejslabší výsledek Ostatní žáci13 Nejlepší výsledek Ostatní žáci14 Česká republika Dívky 7,3 92,7 9,5 90,5 Chlapci 10,9 89,1 6,9 93,1 Chorvatsko Dívky 8,0 92,0 9,6 90,4 Chlapci 11,3 88,7 7,7 92,3 Německo Dívky 7,6 92,4 10,0 90,0 Chlapci 10,2 89,8 6,1 93,9 Polsko Dívky 8,2 91,8 9,2 90,8 Chlapci 11,4 88,6 7,0 93,0 Slovensko Dívky 9,4 90,6 10,2 89,8 Chlapci 10,0 90,0 7,0 93,0 Slovinsko Dívky 5,8 94,2 11,1 88,9 Chlapci 12,5 87,5 5,5 94,5 Žákovský dotazník nám umožnil dále sledovat, jak se nejlepší a nejslabší žáci liší (a zda vůbec) z hlediska zájmu o informační a komunikační technologie. Jak již bylo uvedeno v kapitole 1 (strana 10), souhrnně lze zájem vyjádřit indexem vytvořeným mezinárodní centrem šetření ICILS 2013. U žáků v České republice byly zjištěny hodnoty kolem průměru a stejně tak tomu bylo v případě Slovinska a Polska. Nadprůměrný zájem o informační a komunikační technologie byl zjištěn u žáků v Chorvatsku a naopak podprůměrný zájem byl zaznamenán na Slovensku a v Německu, jak ilustruje tabulka 2.3. Ačkoli skupina žáků s nejlepšími testovými výsledky má ve většině sledovaných zemí vyšší hodnotu indexu zájmu o informační a komunikační technologie, lze mezi státy pozorovat jisté rozdíly. V České republice nebyl zjištěn příliš velký rozdíl v zájmu o technologie mezi danými skupinami žáků a v případě Německa dokonce nelze sledovat rozdíl žádný. Naopak největší rozdíl v míře zájmu byl zjištěn na Slovensku.TABULKA 2.3 ZÁJEM ŽÁKŮ O INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (HODNOTY INDEXU)Celkem Skupina žákůNejslabší výsledek Nejlepší výsledek Česká republika 50,0 49,8 50,3 Chorvatsko 53,2 50,7 53,9 Německo 48,1 48,9 48,9 Polsko 50,7 48,6 51,4 Slovensko 48,3 44,9 48,8 Slovinsko 50,0 47,8 49,5 Jak bylo zmíněno v první kapitole, žáci se mj. měli v dotazníku vyjadřovat k tomu, jestli se vybrané dovednosti naučili ve škole. Prostřednictvím souhrnné škály15 se tedy i při porovnávání žáků s nejvyššími výsledky a žáků s nejnižšími výsledky můžeme podívat na rozdíly v tom, do jaké míry se žáci naučili vybrané ICT dovednosti ve škole. V případě žáků České republiky, Chorvatska, Slovenska a Slovinska platí, že žáci s nejlepšími výsledky se ve srovnání se žáky s nejslabšími výsledky naučili vybrané ICT dovednosti ve škole ve větší míře. Opačnou situaci lze pak sledovat v případě žáků Německa a Polska, jak vyplývá z hodnot uvedených v tabulce 2.4. Rozdíl mezi skupinami žáků (hodnota na škále) je v České republice nejmenší. 13 Jedná se o 90 % žáků (dívek či chlapců), kteří mají lepší výsledek v testu počítačové a informační gramotnosti (nespadají do skupiny 10 % žáků s nejnižším výsledkem).14 Jedná se o 90 % žáků (dívek či chlapců), kteří mají horší výsledek v testu počítačové a informační gramotnosti (nespadají do skupiny 10 % žáků s nejvyšším výsledkem).15 Škála je popsána v kapitole 1 (str. 10).