12 2 PROFILY ŽÁKŮ S VÝBORNÝMI VÝSLEDKY A ŽÁKŮ SE SLABÝMI VÝSLEDKY V RÁMCI SROVNÁVANÝCH ZEMÍ Vedeni předpokladem, že by snahou vzdělávacích politik v jednotlivých srovnávaných státech mělo být zvyšování úrovně počítačové a informační gramotnosti všech žáků, zaměřujeme se ve druhé kapitole na zmapování možných rozdílů mezi dvěma skupinami žáků, mezi kterými lze očekávat největší kontrast. Přinášíme proto bližší pohled na skupinu žáků s nejlepšími výsledky (10 % žáků s nejlepšími výsledky) a na skupinu žáků s nejslabšími výsledky (10 % žáků s nejslabšími výsledky) v testu počítačové a informační gramotnosti. Úvodní tabulka 2.1 shrnuje, jaký byl průměrný bodový výsledek žáků v jednotlivých státech v testu počítačové a informační gramotnosti a tato informace je doplněna o bodové hodnoty vyplývající z percentilového rozložení výsledků (desátý a devadesátý percentil). TABULKA 2.1 PRŮMĚRNÝ VÝSLEDEK ŽÁKŮ V TESTU POČÍTAČOVÉ A INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI (CELKEM, DESÁTÝ PERCENTIL, DEVADESÁTÝ PERCENTIL)1112 Průměrný výsledek (bodová hodnota)Hodnoty percentilů10.11 90.12 Česká republika 553 474 628 Chorvatsko 512 401 610 Německo 523 423 612 Polsko 537 437 630 Slovensko 517 390 619 Slovinsko 511 419 593 V rámci šetření ICILS 2013 bylo zjištěno, že ve všech zapojených státech dosáhly dívky lepšího průměrného výsledku než chlapci. Tuto skutečnost ilustruje i odlišné zastoupení dívek a chlapců mezi 10 % nejlepších a 10 % nejslabších žáků. Ve všech státech, kterým se v této analytické zprávě věnujeme, bylo zjištěno, že v rámci skupiny chlapců je jich ve srovnání s dívkami vždy o něco více zastoupeno ve skupině žáků s nejnižšími výsledky. Naopak dívky jsou ve všech srovnávaných státech o něco více zastoupeny ve skupině žáků s nejlepšími výsledky, jak je podrobně uvedeno v tabulce 2.2. V jednotlivých státech jsou patrné rozdíly s ohledem na podíly chlapců a dívek ve skupině nejlepších a nejslabších žáků, s tím že nejvýrazněji se podíly chlapců a dívek liší v případě Slovinska, ve kterém byl zaznamenán i největší rozdíl v průměrném bodovém výsledku dívek a chlapců.U obou skupin žáků byly sledovány rozdíly týkající se jejich rodinného zázemí. V první řadě byli žáci s nejlepšími a nejslabšími výsledky srovnáváni z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů. Ve všech sledovaných státech platí, že rodiče skupiny žáků s nejlepšími výsledky v testu počítačové a informační gramotnosti jsou ve srovnání s rodiči žáků s nejslabšími výsledky častěji vysokoškolsky vzdělaní (obecně je celková úroveň dosaženého vzdělání vyšší). Z našeho pohledu se nejedná o překvapivý výsledek. Druhým vyjádřením rodinného zázemí je povolání rodičů. V tomto případě lze sledovat, jak se mezi skupinami žáků liší tzv. status povolání rodičů (vyšší hodnota znamená vyšší status). Také v tomto případě není pravděpodobně překvapivé zjištění, že ve skupině žáků s nejlepšími výsledky lze ve všech státech sledovat vyšší průměrný status ve srovnání s nižším průměrným statusem skupiny žáků s nejslabšími výsledky.11 Ve skupině 10 % žáků s nejslabšími výsledky bylo dosaženo maximálně bodové hodnoty uvedené v tomto sloupci.12 Ve skupině 10 % žáků s nejlepšími výsledky bylo dosaženo minimálně bodové hodnoty uvedené v tomto sloupci.