11 Další měření naznačují, že zájem o počítačové technologie může v některých zemích souviset s počítačovou a informační gramotnost žáka. Z hlediska míry zájmu o počítačové technologie byli žáci rozděleni do tří stejně velkých skupin, tzv. tercilů a následně byly pro tyto tři skupiny spočteny jejich průměrné výsledky v testu. V polovině zkoumaných zemí byl prokázán pozitivní vztah mezi výsledkem v testu a zájmem o technologie (Chorvatsko, Slovensko, Polsko). V České republice, Německu a ve Slovinsku se výsledná hodnota ve skupinách žáků se slabým, středním a silným zájmem nelišila. Při měření pomocí korelačního koeficientu se největší souvislost mezi zájmem o počítačové technologie a počítačovou a informační gramotností ukázala u žáků ze Slovenska (korelační koeficient hodnoty 0,11), přesto ji lze označit jako velmi slabou.Jak žáci hodnotí své vlastní ICT dovednosti Vedle zájmu žáků o počítačové technologie bylo zkoumáno, jak žáci hodnotí své počítačové dovednosti. U konkrétních úkonů (např. použití softwaru k vyhledání a odstranění virů, změna nastavení počítače, vytvoření multimediální prezentace) měli určit, zda „ví jak to udělat“, „dokázali by přijít na to, jak to udělat“ nebo „by to nejspíš nedokázali udělat“. Protože se jednotlivé úkony dost často lišily svou obtížností, byly s využitím těchto položek zkonstruovány dvě škály. Jedna měřila sebehodnocení v základní práci s počítačem9, druhá sebehodnocení v pokročilé práci s počítačem10. Výsledky jednotlivých zemí jsou vyobrazeny v grafu 1.3. V případě základních počítačových dovedností se čeští žáci ve středoevropském srovnání hodnotili lehce nadprůměrně. Ze srovnávaných zemí se nejlépe hodnotí žáci z Polska a ze Slovinska (na uvedené škále se pohybují o více než 3 body nad průměrem ICILS). V žádné zemi se neukázalo, že by si chlapci v základních dovednostech věřili více než dívky, nebo naopak. GRAF 1.3 SEBEHODNOCENÍ V ZÁKLADNÍCH A POKROČILÝCH ICT DOVEDNOSTECH 464748495051525354Česká republikaChorvatskoNěmeckoPolskoSlovenskoSlovinskoZákladní ICT dovednostiPokročilé ICT dovednosti Co se týče sebehodnocení pokročilých dovedností, čeští žáci si důvěřují naopak nejméně (spolu s žáky z Německa), a to nejen ve středoevropském srovnání, ale i ve srovnání s ostatními zeměmi ICILS (nižší sebedůvěra byla zjištěna jen u žáků z Thajska). Nízká důvěra českých žáků ve vlastní počítačové dovednosti je dána zejména velmi nízkým sebehodnocením dívek. Zatímco ve vlastním hodnocení základních dovedností se dívky a chlapci ve srovnávaných zemích včetně ČR nelišili, u sebehodnocení pokročilých dovedností jsou z hlediska pohlaví rozdíly evidentní. Mezi středoevropskými zeměmi je sebehodnocení chlapců v průměru o 6 bodů vyšší. Dívky v České republice a Německu důvěřují svým schopnostem nejméně ze všech zemí ICILS. Z výsledků v testu ovšem vyplývá, že ve srovnání se žáky z ostatních zemí české dívky své dovednosti podhodnocují, neboť jejich výsledky patří k těm nejlepším. 9 Škála byla sestavena s využitím šesti položek – úkonů: Hledat a najít soubor ve svém počítači; Upravovat digitální fotografie nebo jiné grafické obrázky; Vytvářet nebo upravovat dokumenty (např. úkoly do školy); Hledat a najít potřebné informace na internetu; Vytvořit multimediální prezentaci (se zvukem, obrázky nebo videem); Nahrát text, obrázky nebo video do internetového profilu. Spolehlivost škály α=0,76.10 Škála byla sestavena s využitím šesti položek – úkonů: Použít software k vyhledání a odstranění počítačových virů; Vytvořit databázi (např. s využitím programu Microsoft Access); Vytvořit nebo upravit webovou stránku; Změnit nastavení svého počítače za účelem zlepšení jeho chodu nebo k odstranění problémů; Používat tabulkový procesor k výpočtům ukládání dat nebo tvorbě grafů; Vytvořit počítačový program nebo makro (např. s využitím Basic, Visual Basic); Vytvořit počítačovou síť. Spolehlivost škály α=0,80.