7 SHRNUTÍ Co víme o vztahu žáků k ICT?››Čeští žáci, stejně jako jejich vrstevníci z Chorvatska, Německa a Slovenska méně často uvádějí, že se naučili ve škole vybrané dovednosti, ve srovnání s mezinárodním průměrem ICILS. V České republice byl zaznamenán největší rozdíl mezi dívkami a chlapci – dívkám v tomto ohledu „napomohla“ škola výrazně více.››Ve srovnání s mezinárodním průměrem ICILS používá většina středoevropských žáků ICT během výuky v různých předmětech v menší míře. V hodinách informačních a komunikačních technologií používá ICT v každé nebo téměř každé hodině pouze 52 % českých žáků; v Polsku či na Slovensku je to přitom více než 80 % žáků. ››Zájem o informační a komunikační technologie je ve všech sledovaných zemích výrazně vyšší u chlapců. Ve většině zemí, včetně České republiky, nebyla zjištěna souvislost mezi zájmem o počítačové technologie a výsledky žáků v testu. ››Čeští žáci hodnotí své základní počítačové dovednosti v průměru stejně jako žáci z ostatních středoevropských zemí, naopak sebehodnocení pokročilých dovedností je u českých žáků jedním z nejnižších. Tento poznatek platí především u dívek, a to i navzdory tomu, že výsledky českých dívek v testu počítačové a informační gramotnosti patřily k nejlepším.Jaká jsou specifika žáků s nejlepšími výsledky a žáků s nejslabšími výsledky?››Ačkoli ve skupině žáků s nejlepšími testovými výsledky byl ve většině sledovaných zemí zjištěn vyšší zájem o informační a komunikační technologie, lze mezi státy pozorovat jisté rozdíly.››V případě žáků České republiky, Chorvatska, Slovenska a Slovinska platí, že žáci s nejlepšími výsledky se ve srovnání se žáky s nejslabšími výsledky naučili vybrané ICT dovednosti ve větší míře ve škole. Opačnou situaci lze pak sledovat v případě žáků Německa a Polska. Rozdíl mezi skupinami žáků je v České republice nejmenší.››Ačkoli si podle ICILS 2013 žáci nemalý podíl ICT schopností a dovedností osvojí mimo školu, nejen v České republice platí, že škola hraje důležitou roli pro žáky dosahující různé úrovně počítačové a informační gramotnosti vyjádřené výsledkem testu ICILS 2013.Jak jsou žáci úspěšní v jednotlivých oblastech počítačové a informační gramotnosti?››Průměrně dvě třetiny středoevropských žáků nedokážou „uložit jako“ soubor a při tom změnit jeho název. ››Posuzování věrohodnosti vyhledaných informací se ukázalo jako slabá stránka nejen mezi českými žáky, ale také mezi žáky ostatních sledovaných zemí.››Při zpracování informačních produktů čeští žáci prokázali výrazně nadprůměrnou schopnost pracovat s barevným kontrastem, nicméně při aplikaci typografických pravidel nevynikají. Úspěšnost jejich využití při tvorbě informačního letáku se ve všech zemích pohybuje okolo 10 %.››Překvapivě vyrovnané výsledky prokázali žáci sledovaných zemí při vyhledávání, posuzování a přetváření informací. Zatímco vyhledat a použít relevantní informace dovede průměrně okolo 60 % středoevropských žáků, přeformulovat informace vlastními slovy pro zadaný účel zvládlo pouze okolo 10 % žáků ve všech středoevropských zemích. ››Podezřelý původ emailové zprávy neodhalily více než dvě třetiny českých žáků, v Německu, v Chorvatsku, v Polsku a ve Slovinsku to bylo více než 80 % žáků.