45 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Podle šetření ICILS jsou výsledky žáků v mezinárodním testu počítačové a informační gramotnosti pro Českou republiku pozitivní. Zároveň ale považujeme za důležité poukázat na několik aspektů, kterým stojí věnovat pozornost z hlediska dalšího rozvoje žákovských schopností a dovedností v oblasti ICT.Dívky dosáhly lepších výsledků než chlapci, což se netýká pouze České republiky, ale i všech ostatních zapojených států. Zároveň bylo zjištěno, že dívky si méně „věří“, když mají zhodnotit své počítačové dovednosti. Dále se ukázalo, že minimálně v České republice jsou dívky více „závislé“ na škole, protože se zde častěji než chlapci naučily konkrétní dovednosti (zatímco chlapci se je častěji naučili sami). Škola tedy nepochybně disponuje potenciálem přispívat k rozvoji počítačové a informační gramotnosti žáků a bylo by vhodné o tento potenciál dále pečovat. Ten se skrývá například ve využívání ICT nástrojů učiteli ve výuce a ve vedení žáků k využívání ICT při školní práci.Jednou z podmínek, které mohou podpořit využívání ICT při výuce, je profesní vzdělávání učitelů. Učitelům byla položena otázka, zda se v posledních dvou letech zúčastnili nějaké aktivity dalšího vzdělávání související s ICT. Nejčastější aktivitou dalšího vzdělávání, které se učitelé v posledních dvou letech zúčastnili (celkem se nějaké aktivity zúčastnilo 80 % učitelů), bylo integrování ICT do výuky a studia (36 %). Hospitace v hodinách jiných učitelů, kteří využívají ICT při výuce, sice patřila také k nejčastějším aktivitám, ovšem v mezinárodním srovnání je Česká republika o více než 10 procentních bodů pod průměrem zemí ICILS (ten činil 46 %).Z hlediska profesního vzdělávání učitelů je možné dát zjištění ICILS do souvislosti se zjištěními z mezinárodního šetření o vyučování a učení TALIS 201332. V TALIS bylo zjištěno, že nejvíce se učitelé v ČR účastní profesního vzdělávání zaměřeného na faktické znalosti a vědomosti v předmětech a hned na druhém místě profesního vzdělávání zaměřeného na ICT dovednosti potřebné pro výuku. Rovněž se ukázalo, že učitelé pociťují velkou potřebu profesního vzdělávání zejména v oblasti ICT dovedností potřebných pro výuku.Za pozornost ale stojí zjištění ICILS týkající se využívání ICT při výuce. Více než polovina českých učitelů se totiž vyjádřila, že používání ICT při výuce není považováno v jejich škole za prioritu (55 %, průměr zemí ICILS činí jen 46 %). Dále v průměru téměř polovina českých učitelů uvedla, že v jejich škole není dostatek času na přípravu hodin zahrnujících práci s ICT, s čímž ve vyšší míře souhlasili učitelé z víceletých gymnázií (59 %, oproti 44 % učitelů ze základních škol).V každém případě závěry z obou šetření ICILS a TALIS podporují myšlenku, že má smysl věnovat více pozornosti dalšímu vzdělávání pedagogů v oblasti využívání ICT nástrojů při výuce a vzdělávání. Rovněž by bylo vhodné požadovat v rámci studijních programů fakult připravujících budoucí učitele, aby si každý absolvent osvojil alespoň určitou minimální úroveň schopností a dovedností využívat ICT nástroje při výuce a vzdělávání. Jak ukázala zjištění z projektu Posouzení systému evaluace a monitoringu v České republice, nejednalo by se o jedinou didaktickou oblast, které je zatím, oproti očekávání praxe, věnována spíše menší pozornost33. 32 Šetření TALIS 2013: Národní zpráva. Strana 18. Zpráva je dostupná na webové adrese http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/TALIS 33 Vedle zapojení ČR do šetření ICILS a do šetření TALIS byl také tento projekt realizován jako součást projektu ESF Kompetence III. Na základě zjištění bylo jedno z klíčových doporučení věnováno počáteční přípravě učitelů – v rámci přípravy budoucích učitelů bylo doporučeno posílit didaktickou oblast zaměřenou na metody hodnocení žáků.