34 Zájem a obliba využívání ICT Jak bylo zmíněno ve čtvrté kapitole, Česká republika patří spolu s Německem a Slovinskem k zemím, kde nebyl prokázán vztah, že čím více se žáci o technologie zajímají a rádi s nimi pracují, tím lepších výsledků v testu dosahují. I v České republice se při detailnějším pohledu na žáky základních škol a víceletých gymnázií potvrzuje skutečnost, že pozitivnější přístup k technologiím byl ve všech zemích zjištěn především u chlapců, kteří však v testu nedosáhli tak dobrého výsledku jako dívky, které svůj zájem o technologie hodnotí negativněji.Při pohledu na několik konkrétních položek je zřejmé, že u chlapců obou druhů škol jsou jejich zájem a obliba výrazně vyšší než v případě dívek, ať už se jedná např. o učení se novým věcem na počítači (graf 5.6) nebo považování za zábavnější dělat práci pomocí počítače než bez něj (graf 5.7). GRAF 5.6 RÁD/A SE UČÍM NOVÉ VĚCI NA POČÍTAČI 60 35 62 40 35 55 33 48 4 9 4 11 0 %10 %20 %30 %40 %50 %60 %70 %80 %90 %100 %Víceleté gymnázium - chapci Víceleté gymnázium - dívky Základní škola - chlapci Základní škola - dívky Rozhodně souhlasím Souhlasím Nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím GRAF 5.7 POVAŽUJI ZA ZÁBAVNĚJŠÍ DĚLAT PRÁCI POMOCÍ POČÍTAČE NEŽ BEZ NĚJ 44 31 52 37 40 42 34 41 14 24 12 19 1 3 2 3 0 %10 %20 %30 %40 %50 %60 %70 %80 %90 %100 %Víceleté gymnázium - chapci Víceleté gymnázium - dívky Základní škola - chlapci Základní škola - dívky Rozhodně souhlasím Souhlasím Nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Jakého vzdělání chtějí žáci dosáhnout Za zmínku stojí ještě skutečnost, že v případě žáků základních škol souvisí dosažené výsledky v testu se vzdělanostními aspiracemi. Na otázku, které úrovně vzdělání by chtěli dosáhnout, žáci základních škol uvedli nejčastěji možnost dosažení vysokoškolského vzdělání (43 %). Dále následovalo získání maturity na střední odborné škole (34 %) a získání výučního listu (10 %). U těchto skupin žáků se významně lišil průměrný testový výsledek, který činil 566, 534 a 507, takže se zvyšoval spolu se vzdělanostními aspiracemi. V případě víceletých gymnázií žáci nejčastěji chtěli dosáhnout vysokoškolského vzdělání (86 %). Rozdíl v testovém výsledku mezi touto skupinou žáků a žáky, kteří by rádi absolvovali vyšší odbornou školu nebo konzervatoř, příp. dosáhli maturity na gymnáziu, nebyl zjištěn. V mezinárodním kontextu bylo u většiny států také zjištěno, že spolu s rostoucími vzdělanostními aspiracemi (od středoškolského, přes obdobu nástavby, přes vyšší odborné vzdělání až po vysokoškolské vzdělání) došlo k nárůstu průměrného testového výsledku.